"Zemřel dnes v odpoledních hodinách po krátké těžké nemoci," uvedla Urbanová. O posledním rozloučení s Liehmem rodina teprve rozhodne.

Kariéru žurnalisty a kritika zahájil Liehm těsně po druhé světové válce, kdy spolupracoval s Emilem Františkem Burianem na časopisu Kulturní politika.

Po jeho uzavření pracoval v tiskovém odboru československého ministerstva zahraničí, v nakladatelství Naše vojsko a v zahraniční redakci ČTK. V 60. letech vedl Liehm zahraniční a filmovou rubriku Literárních novin. Překládal zejména francouzskou literaturu.

Zůstal za hranicemi

Na podzim 1968 Liehm vyjel do Paříže jako zástupce Československého státního filmu a vzhledem k posrpnovému vývoji ve vlasti už za hranicemi zůstal. Přednášel na univerzitách v Evropě i USA a zároveň přispíval do zahraničních novin a rádií. V roce 1984 založil Liehm v Paříži mezinárodní kulturní revue Lettre internationale a vydával periodické almanachy Čtení na léto a 150 tisíc slov. Ty se dařilo dostávat i ke čtenářům v komunistickém Československu.

V Paříži žil Liehm podle své dcery 32 let, dalších 12 let strávil v USA, kde získal i občanství. Po pádu komunismu začal publikovat také v českých periodikách. Častým tématem jeho článků byla lítost nad tím, že česká kultura nenavázala po roce 1989 na úspěšná 60. léta. Knižně vydal Liehm dvě sbírky rozhovorů se zahraničními a českými spisovateli a knihu Příběhy Miloše Formana.

Liehm napsal i dílo Ostře sledované filmy, které se zabývá československým "filmovým zázrakem" ze 60. let. Podle Urbanové na ní pracoval spolu se svou manželkou Drahomírou. Před šesti lety pak vydal přehled svých článků nazvaný Názory tak řečeného Dalimila. Právě za tuto publikaci obdržel Stoppardovu cenu. "Snažil jsem se nelhat a mluvit o tom, o čem chtějí lidé slyšet. Ale ne to říkat s ohledem na to, co chtějí slyšet. Za nejhorší považuju vyhovovat přání čtenářů, což je teď problém české žurnalistiky," řekl ČTK při představení knihy v roce 2014 Liehm.