Z Bedřichova se stalo město duchů, běžkaře vystřídali policisté

Mìsto duchù pøipomínal v sobotu dopoledne Bedøichov na Jablonecku, jindy rušnı støedobod bìžeckého lyžování v Jizerskıch horách. Už na pøíjezdové cestì klikatící se z libereckého Harcova si èlovìk pøipadal osamìle jako Jari-Matti Latvala zdolávající horskou etapu finské rally.

Kontroloøi v podobì policisty a vojáka u Èeské chalupy ale nemìli oproti traovım komisaøùm motoristickıch závodù pøíliš práce. „Žádnı velkı provoz tady není. Projede tu sotva jedno auto za deset minut,“ svìøil se hlídkující policista. „Zkontrolujeme ho, ale zatím všichni mìli platné povolení k vjezdu.“ 

Povolení se tıkala vìtšinou vıkonu práce nebo zdravotního stavu domácím mazlíèkù. „Dvì auta jela na veterinu,“ upøesnil policista a dodal, že bìhem sobotního dopoledne nikomu nezabránil pøekroèit hranici okresu. „Když by ale nìkdo pøijel s bìžkami a nemìl s sebou žádnı papír, tak bude mít smùlu.“

Pusto na parkovišti i ve stopì

Podezøele malı poèet volnıch parkovacích míst hlásala cedule u centrálního parkovištì v Bedøichovì. Horská obec totiž radikálnì seøízla kapacitu placenıch stání. I tak ale na obøí ploše odpoèívalo do deseti aut. 

Poèasí pøitom radovánkám na snìhu pøálo: sluníèko, teplota tìsnì nad bodem mrazu a stopa, jako by ji vybrousili v jedné z nedalekıch skláren. 

A pusto bylo i na samotném stadionu, odkud ani ne pøed mìsícem startovali závodníci Jizerské 50. „Já jsem tady kvùli svému tréninku, ne kvùli kòourání,“ nesl se ráznı hlas tatínka zasnìženım prostorem startu. Dítko, které znudìnì dohlíželo na otcovy pravidelné odpichy, jen smutnì svìsilo hlavu. „Já tady nechci bıt,“ dodalo. 

Daleko radostnìji si vyšlapovala rodinka míøící z centra obce. „Pøišli jsme od pošty a jedeme se projet. Jsme místní, takže nás ta omezení zas tolik netrápí. Ale je to škoda, podmínky jsou krásné a nejsem si úplnì jistı, že když tady projede bìžkaø, jestli nìkoho ohrožuje,“ zamyslel se Vítìzslav Vondra, kterı s sebou do stopy vzal dìti.

Scéna jako z akèního filmu

U centrálního parkovištì se mezitím sjela hned tøi policejní auta – dvì státní, jedno mìstské. Scéna tak pùsobila jako z akèního filmu, v nìmž se muži zákona snaží zabránit gangsterùm projet s dodávkou plnou ukradenıch penìz. 

I v tomto pøípadì šlo ale o rutinní kontroly. „Situace je zatím bezproblémová. Nikdo se nás nepokouší obelstít,“ øekl jeden z policistù. „Byl jsem objet Královku, Maliník a parkovištì dole v obci a vše je bez problémù.“

O jedinı pohyb na hlavní ulici se tak staral skladník místních potravin, kterı se lopotil s paletami minerálek. Dívka za pultem mezitím uvnitø se zákaznicí øešila svou budoucnost. „Tebe teï èeká maturita, že?“ tázala se dospìlá žena. „Jak to vlastnì budeš mít?“ dodala. „Jó, to nikdo neví,“ odpovìdìla dívka a rozhodila rukama.