Pøepadení aut za denního svìtla. Neustávající zvuk støelby, kterı u obyvatelé pøestávají vnímat. Zranìnı sedmiletı chlapec a zabitá sedmnáctiletá dívka s prostøelenou hlavou. Taková je krutá realita dnešního Minneapolisu.
Od kvìtnové smrti drobného kriminálníka George Floyda, která rozpoutala masové protesty proti rasisticky motivované policejní brutalitì, se Minneapolis stal dìjištìm nebıvale vysokého mnoství násilností. Více ne 500 lidí bylo postøeleno, dvakrát tolik ne v pøedchozím roce. Jedná se o nejvìtší poèet za poslední dekádu.
Kulky byly pøíèinou smrti sedmdesáti osmi lidí. Poèet vrad stoupl o více ne padesát procent v porovnání s pøedchozím rokem. Minneapolis se nebezpeènì pøibliuje nechvalnì proslulému roku 1995. Kvùli devadesáti pìti vradám tehdy list The New York Times pøekøtil mìsto na „Murderapolis (mìsto vrady)“.
Tehdejší lídøi mìsta øekli stanici KSTP, e i kdy jednalo o „hrozivou“ dobu, souèasnost je dìsí mnohem víc. Podle nich násilnosti nebyly tak náhodné a mìsto mìlo koordinovanı plán, jak jim èelit.
Minneapolis s jistou nadsázkou zaèíná pøipomínat dìjištì populární videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Pøípady takzvaného carjackingu, násilného pøepadení auta s øidièem uvnitø, stouply v porovnání s minulım listopadem o 537 procent, uvádí místní list Star Tribune. Jen bìhem sobotního rána policie bìhem jedné hodiny zaznamenala tøi separátní pøípady carjackingu. Pachatelé èasto vyuívají momentù, kdy je pozornost øidièù upoutána nìèím jinım, mezi obìmi se hojnì vyskytují senioøi a osamìlé eny.
„Podezøelí se ptají na cestu, poté okradou obì o penìenku, telefon nebo auto,“ varovala policie. Obyvatelùm radí, aby s sebou nosili jen základní vìci a aby se s násilníky nepouštìli do køíku.
Policie a do 22. záøí tento typ násilného pøepadení zahrnovala pod širší kategorii loupeí a krádeí aut, protoe se jednalo jen o minoritní pøípady. Nyní jde o tak èastı fenomén, e pøinutil orgány vytvoøit novı kódovací systém.
„Èelíme pandemii násilností,“ øekla listu The Washington Post komunitní aktivistka Cathy Spannová. „Jsme v obleení. Probudíte se a jdete do postele (plní) strachu, protoe nevíte, co se bude dít dál… a naše mìsto nás nedokáe ochránit.“
Obyvatelé si od návrhu minneapolské mìstské rady na sníení finanèních prostøedkù pro policii (defund the police) a jejího nahrazení „oddìlením komunitní bezpeènosti a prevence násilí“ stìují, e stráci poøádku se na místì kriminálních incidentù po vytoèení 911 èasto vùbec neobjeví nebo pøijedou pøíliš pozdì.
Policejní oddìlení uvádí, e nemá dostatek stráníkù kvùli tomu, jak mnozí z nich odchází ze sluby. Policejní sbory opustilo pøes sto èlenù, více ne obvyklı dvojnásobek. Nìkteøí jako dùvod uvádìli postraumatickı stres, pøípadnì té popáleniny a další zranìní, která utrpìli bìhem potlaèování protestù proti policejní brutalitì.
Vedení mìstské policie se obává, e pokud se odpínání odznakù nezastaví, nebudou mít stráci poøádku dost sil, aby odpovídali na nouzové hovory. Kvùli tristní situaci muselo mìsto najmout policisty ze sousedních oddìlení.
Více jak ètyøi sta obyvatel uspoøádalo virtuální setkání, na nìm se vyjadøovali k násilnostem ve mìstì. Podle listu Star Tribune setkání pøedevším ukázalo rozdìlenost mìsta v otázce øešení naléhavého problému. Nìkteøí obyvatelé prosili policisty, a zùstanou ve slubì, zatímco jiní poadovali zbavit se policejních oddìlení kompletnì.
Jinde je situace ještì horší
Experti nicménì varují pøed pøíliš alarmistickımi interpretacemi. Podle nich bıvají obecnì poèty vrad nestálé. Poukazují té na to, e i kdy dìní ve mìstì vzbuzuje hrùzu, stále je na ulicích bezpeènìji ne v jinıch mìstech Støedozápadu, v Milwaukee a Chicagu.
List Chicago Sun-Times podotıká, e jen v jednom z dvaadvaceti policejních okrskù se odehrálo skoro devadesát vrad, více ne v celém Minneapolisu. Celkem v Chicagu došlo k více ne 700 násilnım smrtím, co je více ne padesátiprocentní nárùst v porovnání s pøedchozím rokem.
Nárùst násilností zaila i další mìsta: New York, Los Angeles, Milwaukee, San Francisco èi Nashville. Èísla Chicaga jsou pøesto ohromující. New York, nejlidnatìjší mìsto USA, hlásí za tento rok 405 násilnıch smrtí a San Francisco jen 50.
Vysoká míra násilností zøejmì souvisí s rekordními nákupy zbraní, které reflektovaly øadu stresovıch událostí turbulentního roku 2020. Pandemie koronaviru a na ni napojené ekonomické obtíe, rasové protesty proti policejnímu násilí a vyhrocená atmosféra prezidentskıch voleb vyvolaly øady Amerièanù pocit ohroení, kterı se rozhodly øešit právì poøízením zbranì.
