Czech Republic

V krajích díky EU vyrostlo téměř 30 center duševního zdraví

Loni Česko oslavilo 30 let fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Tato péče se od klasické liší tím, že pomáhá nemocným lidem v podmínkách jejich každodenních životů, například se zajištěním bydlení či pracovního místa. Přes dlouholetou tradici je však tuzemská síť služeb zaměřených na osoby s psychickými poruchami nedostatečná. Její zlepšení si klade za cíl Strategie reformy psychiatrické péče z roku 2013.

První fáze strategie se začala promítat v konkrétních projektech až v roce 2017, tedy po čtyřech letech, kdy se také začala opírat o financování z Evropských strukturálních a investičních fondů. Změnu v oblasti psychiatrické péče má do roku 2021 podpořit téměř miliarda korun z Operačního programu Zaměstnanost, který je dotován z Evropského sociálního fondu.

Podporu z fondů EU na rozvoj péče o duševní zdraví lze podle Martina Halíře, odborného ředitele Centra pro duševní zdraví v Pardubicích, rozdělit na tři roviny. První rovinou jsou individuální projekty, které mohou kraje financovat ze zmíněného programu Zaměstnanost. Finanční prostředky dosud směřovaly na navýšení kapacit pracovníků v sociálních službách pečujících o lidi s duševním onemocněním. "Díky těmto projektům se podařilo rozvinout síť sociálních služeb, která by dle mého názoru bez finanční podpory z fondů EU jinak v Česku nevznikla. Byly to nesmírně důležité rozvojové projekty krajů," oceňuje dotační podporu Halíř.

Výskyt duševních onemocnění stoupá

Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví z roku 2018 prožije duševní onemocnění každý pátý Čech, ať už jde o úzkosti, deprese, změny nálad či závislost na alkoholu. Odborníci však upozorňují, že lidé s těmito poruchami často nevyhledávají odbornou pomoc a vyhýbají se léčbě. Národní ústav duševního zdraví před třemi lety upozornil, že u úzkostných poruch se neléčí 61 procent, u poruch nálady 69 procent, a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.

Pandemie nemoci covid-19 tuto situaci ještě zhoršila. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví stoupl výskyt duševních onemocnění z 20 procent z roku 2017 na 33 procent (data za podzim 2020).

Druhou rovinou jsou podle něj výzvy zaměřené na podporu managementu, díky které se mohou kapacity sociálních služeb posilovat. Projekty se zaměřují na vzdělávání a správné vedení pracovníků. Zkušenosti s takovými projekty má například Moravskoslezský kraj. "Fondy EU hrají obecně v rozvoji velkou úlohu, protože díky projektům financovaným unií mohou být odpilotovány nové aktivity, které nejsou součástí systému a na které se složitě hledají finance," potvrzuje význam evropských dotací Lenka Holková z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Moravskoslezského kraje.

Finanční pomoc může podle Holkové směřovat i do projektů, které sice přímo nesouvisí se systémem péče o duševní zdraví, ale jsou s ní úzce spojeny. "Jde například o projekty v oblasti sociálního bydlení, potažmo 'housing first', a podporu v oblasti sociálního podnikání," upřesňuje.

Do devíti let až 100 center duševního zdraví

Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím tří výzev z Operačního programu Zaměstnanost podpořilo vznik 29 center duševního zdraví. Tato centra, coby třetí rovina, kam směřují podle Halíře finance z EU v oblasti duševního zdraví, vznikla například ve Strakonicích, Plzni, Praze, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Pardubicích, Opavě, Ostravě, Frýdku-Místku, Přerově, Brně nebo Havlíčkově Brodě. Nejnovější centrum se nachází v Klatovech a svou činnost zahájilo v lednu tohoto roku.

Centra duševního zdraví poskytují zdarma zdravotní i sociální péči. Lidem starším 18 let pomáhají s vážnými duševními nemocemi či jinými diagnózami zvládat jejich průběh a podporují je i při překonávání běžných životních překážek, jako je hledání bydlení a zaměstnání. Centra pomáhají propojovat sociální a zdravotní péči, kterou poskytují jak ambulantní cestou, tak v terénu.

"Rozhodně by taková síť bez podpory fondů EU ne­existovala. Je to typ projektů, které se obtížně realizují z finančního i personálního hlediska," domnívá se Halíř z pardubického Centra pro duševní zdraví. Do roku 2030 by podle ministerstva zdravotnictví mělo na území Česka vzniknout takových center celkem sto.

Finanční podpora z rozpočtu unie je pro každý projekt nastavena na jeden a půl roku a směřuje na zřízení samotného centra. Po 18 měsících, kdy se stabilizuje tým a procesy, pak musí být evropská dotace nahrazena financováním z běžných zdrojů − z pojištění nebo rozpočtu kraje − což může pro některé subjekty znamenat obrovské náklady. Kvůli tomu například v Brně dlouho otáleli se zřízením dalších dvou center.

Nevhodné či komplikované nastavení podmínek pro čerpání dotací potvrdila i Holková z moravskoslezského centra. "Někdy je složité skutečné potřeby a možnosti napasovat na dotační programy a výzvy. Menší zájemce také odrazuje složitá administrativa během i po skončení realizace projektu," upřesňuje.

Objem papírování se ukázal jako problematický zvláště v době pandemie covidu-19. "Teď v době pandemie, kdy jsme museli téměř všechny aktivity přesunout do on-line prostředí, bychom možná ocenili větší flexibilitu. Potýkáme se například s požadavky na nahrávání našich seminářů, což někteří účastníci odmítají. A my tuto skutečnost, tedy že mají právo nebýt nahráváni, musíme složitě dokazovat," popisuje své zkušenosti Pavla Šelepová, manažerka pražského Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Trendem jsou peer pečovatelé

I samotná centra se mohou pouštět do svých vlastních projektů a čerpat na ně evropské dotace. Pražské centrum například realizovalo v letech 2017−2020 projekt zaměřený na tzv. peer pečovatele, tedy neformální pečovatele, kterými jsou často rodinní příslušníci duševně nemocných osob. V rámci projektu se tak uskutečnil vzdělávací program pro rodinné příslušníky, bylo vydáno pět publikací o lidech s duševním onemocněním, posílila se spolupráce a výměna zkušeností mezi pečujícími rodinnými příslušníky, vznikla síť peer pečovatelů a internetová poradna.

Na tuto iniciativu v srpnu 2019 navázal projekt zaměřený na podporu rodinných příslušníků duševně nemocných pacientů, kteří jsou umístěni na lůžka v psychiatrických zařízeních. Další projekt pražského centra se věnuje peer konzultantům v psychiatrické nemocnici v Bohnicích. Peer konzultanti jsou lidé, kteří si prošli duševním onemocněním, ale zvládli se z něho více méně vyléčit, a mohou tak na základě svých zkušeností radit duševně nemocným lidem. Tito konzultanti pomáhají jak v komunitních službách, tak v některých psychiatrických nemocnicích, případně své zkušenosti předávají zdravotním sestrám a dalším pracovníkům v sociálních službách.

Cílem všech je návrat do běžného života

Kromě samotných center vznikají po celé zemi také speciální týmy, které se zaměřují na pacienty s různými formami závislostí. Týmy mají pacienty podpořit při zotavování, což může zkrátit jejich pobyt v nemocnicích. Skupiny odborníků vznikají v rámci zvláštního 18měsíčního programu ministerstva zdravotnictví.

Týmy pomáhají také zlepšovat duševní zdraví seniorů, dětí a adolescentů s psychickou poruchou, včetně jejich rodin. Fungují například v Berouně nebo Ostravě, kde poskytují zdravotní, sociální i pedagogickou činnost buď ambulantně, nebo v terénu. Může se jednat o služby dětského psychiatra, psychologa, rodinných poradců, speciálních pedagogů i peer konzultantů.

Všechny zmíněné projekty podpořené z evropských fondů mají jeden hlavní cíl, a to umožnit psychicky nemocným lidem vést normální život. "Vznik center duševního zdraví a další projekty financované přes ministerstvo zdravotnictví pomohly nastartovat důležité změny," oceňuje dotační aktivity Pavla Šelepová z pražského Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

"Podpora z evropských fondů významně napomohla k samotnému započetí reformy psychiatrické péče. Vzhledem ke skutečnosti, že reforma představuje zásadní systémovou změnu, jde o dlouhodobý proces. O dílčích úspěších strategie reformy psychiatrické péče svědčí však již nyní např. vytvořená síť center duševního zdraví či postupná realizace dalších komplementárních projektů," uvádí Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce.

Peníze by měly putovat do inovativních aktivit a omezovacích prostředků

Kolik peněz Česko získá na sociální služby z evropských fondů v následujících letech, zatím není zcela jasné. Dohoda o partnerství, na základě které se následně rozdělují finance ze strukturálních fondů unie, se teprve vyjednává. Z původních návrhů vyplývá, že Česko by mohlo na sociální oblast využít v letech 2021−2027 až 1,6 miliardy eur (téměř 42 mld. Kč). Vláda však nyní zvažuje snížení částky o 200 milionů eur (přes pět miliard korun), které by místo toho přesunula do oblasti dopravy a energetické infrastruktury. Dotčené organizace poskytující sociální služby s tím nesouhlasí, stejně jako ministerstvo práce a sociálních věcí.

I přes plánované škrty by však peníze z evropských fondů měly psychiatrickou péči v tuzemsku podporovat i nadále. Počítá s tím Národní akční plán pro duševní zdraví 2020−2030, který kromě jiného zamýšlí do této oblasti více zapojit kraje. Ty by měly zapracovat na svých plánech pro rozvoj psychiatrické péče.

"Národní akční plán i strategie řekly, jak by měla síť sociálních služeb pro péči o lidi s duševním onemocněním vypadat, ale na jejich realizaci bude potřeba hodně finančních prostředků," upřesnil Halíř s tím, že snahou je především vytvořit síť sociálních služeb a přesunout na ně tíhu velkých psychiatrických nemocnic. Taková infrastruktura má pak lidem pomoci s duševními problémy a následně jim i najít vhodné bydlení a práci.

Podle Lenky Holkové by se mělo konkrétně pokračovat v rozvoji multidisciplinární týmové spolupráce, zdravotní péče v přirozeném prostředí pacientů, zvyšování kapacit podporovaných a chráněných komunitních ubytování, v rozvoji pracovních příležitostí nebo v dalším zvyšování kompetencí pracovníků služeb, a to jak na manažerských pozicích, tak na pozicích přímé péče.

Kromě toho by ráda viděla i další podporu v aktivním zapojování lidí se zkušeností s duševním onemocněním i jejich blízkých. "Jde jednak o zapojování lidí s žitou zkušeností do přímé péče v podobě pozice tzv. peer konzultanta a jejich vzdělávání, o vytváření svépomocných uskupení pro neformální podporu svých členů a také o aktivní zapojování formou uživatelských hnutí podílejících se na procesních změnách v této oblasti jak na místní, tak krajské úrovni," vysvětluje.

Kromě již zaběhlých služeb by se podle Holkové z moravskoslezského Centra pro rozvoj duševního zdraví měly podporovat i inovativní aktivity, které prozatím nedosáhly na finanční podporu z fondů EU. "Jednou z nich je Škola zotavení, kde je stěžejní náplní vytvoření uceleného vzdělávacího programu a poskytování vzdělávání lidem s duševním onemocněním a kde je důležitým aspektem přímé zapojení lidí s žitou zkušeností," říká s tím, že pokud by orgány státní správy či kraje vypsaly na takovou oblast dotační výzvu, bezesporu by ji centrum, kde funguje, využilo.

Finance z EU by mohly přispět také ke zlepšení praxe při používání omezovacích prostředků, jako jsou svěrací kazajky, pásy či izolace lidí, v akutní péči. "V tom jsme pořád bohužel pozadu, a přitom je to něco, co se dá změnit," domnívá se Šelepová.

Football news:

Alisson's father drowned in Brazil. He dived off the dam
Jordan Henderson will miss at least 4-6 weeks due to a groin injury
Goals by Giroud, Mbappe and Mendy claim the title of the best in the first matches of the 1/8 final of the Champions League
Gladbach midfielder Neuhaus: You need to play bolder in the second leg against City
Bernardo Silva on Gladbach's goal: Headbutts are not my thing. I work hard on them
Thibaut Courtois: An away goal means a lot, but the second leg against Atalanta will be different
Giroud and Lewandowski - among the contenders for the title of player of the week in the Champions League