Czech Republic

U silnic mizí tisíce stromů, varují ekologové. Ubude smrtelných nehod, věří policie

Aleje podél cest a silnic už několik staletí neodmyslitelně patří k české krajině. V posledních letech jich ale ubývá - silničáři loni u cest nechali porazit téměř dvacet tisíc stromů a jen dvě třetiny z nich nahradily nové sazenice. Podle ekologů kácení ohrožuje ekosystém, policisté jej naopak vítají. Slibují si od něj snížení počtu srážek aut se stromy, při nichž loni zemřelo téměř sto lidí.

Když v lednu roku 2017 vláda schválila národní akční plán adaptace na změnu klimatu, vypadalo to, že v Česku bude alejí jen a jen přibývat. Česko se dokumentem zavázalo mimo jiné k "přijetí doporučení či nařízení o systematické výsadbě a výběru dřevin ve vhodné vzdálenosti podél silnic a železnic". Reagovalo tak na varování, že v nastupujících letech sucha bude pro krajinu role stromů díky jejich schopnosti zadržovat vodu stále důležitější. A také se zvýší potřebnost stínu, kterým uchrání řidiče na rozpálených silnicích.

Po téměř čtyřech letech se ale zdá, že se sliby dodržovat nedaří. Podle průzkumu neziskové organizace Arnika loni silničáři nechali pokácet 19 214 stromů z alejí podél cest, které nahradilo jen 12 085 nově vysazených. Oproti průměru z posledních 17 let tak jde jen o zanedbatelné zlepšení - celkově mezi lety 2003 a 2019 silničáři vykáceli přes 270 tisíc stromů, které nahradilo zhruba 165 tisíc nových.

Experti Arniky tak žádají ministerstva dopravy a životního prostředí, aby se výrazněji zasadily o změnu situace. Jsou ale skeptičtí. "Plnění povinnosti je natolik pomalé, že k zásadní změně v dohledné době jen tak nedojde," píše Arnika ve své tiskové zprávě.

Foto: Arnika

Náměstek ministra životního prostředí (MŽP) Vladimír Dolejský Aktuálně.cz potvrdil, že slíbená nařízení dodnes neexistují. Aby mohl jeho resort vydat závaznou metodiku a přikázat tak silničářům vysazovat kolem silnic určitý počet stromů, musí mít souhlas ministerstva dopravy. Ten zatím nemá. Další vývoj situace tak nyní podle Dolejského leží na Centru dopravního výzkumu, které má za úkol přijít s řešením.

Kolik vysadit stromů za jeden pokácený? Pravidla se různí

Silničáři se hájí, že kácí výhradně nemocné či poškozené stromy ohrožující účastníky provozu, které k poražení schválí příslušný úřad obce. Jen ve třech krajích, Libereckém, Středočeském a Ústeckém, ovšem vykácené stromy nahradí minimálně stejný počet těch zasazených.

Kácení dlouhodobě výrazně převažuje například v Karlovarském kraji. Na pět poražených stromů u silnic tam za minulý rok připadal jeden zasazený. Podle náměstkyně tamní správy silnic Martiny Svojtkové to způsobuje fakt, že velký počet stromů u silnic je ve špatném stavu. "Zvláště kdysi se o ně moc nestaralo, nebyly na to peníze, vždycky to bylo na vedlejší koleji," říká.

K výsadbě nových pak v kraji dochází jen málokdy. Plošná norma dosud neexistuje, o povinnosti zasadit na místě vykáceného kusu nový strom tak rozhoduje příslušný úřad životního prostředí obce, který se ne vždy přikloní k variantě nové výsadby. "Když kácíme špatné stromy, tak nemáme úřadem nikde dáno, že tam musíme vysázet nové. A každý silničář vám řekne, že strom u silnice není něco, co by tam potřeboval," říká Svojtková.

"Chceme sázet, ale není kam"

Ve zcela jiné situaci jsou silničáři z Libereckého kraje, kde jeden pokácený strom u silnice v dlouhodobém průměru nahrazuje téměř pět nově vysazených. Rozšiřování alejí podporuje přímo vedení regionu, silničáři pak při projektování a výsadbě čerpají finance jak od kraje, tak ze Státního fondu životního prostředí.

Zde ale ředitel místních silničářů Jan Růžička ovšem naráží na další problém - vzhledem k tomu, jak se cesty v průběhu let rozšiřovaly, jsou nyní pozemky pod silnicemi příliš úzké a stromy už není možné vysázet v bezpečné vzdálenosti. "Z bezpečnostních důvodů je již naprosto nepřípustné, aby byla nová výsadba zakládána z krajnice, jak je to možné vidět u některých starých stromořadí," vysvětluje Růžička.

Sázet stromy bez souhlasu majitele sousedního pozemku se podle občanského zákoníku smí pouze ve vzdálenosti minimálně tří metrů od hranice pozemku. A vlastníci, často z řad zemědělců, nejsou vždy sázení stromů nakloněni.

"Obecně lze říct, že ne kolem každé silnice lze znovu vysadit strom, nebo dokonce stávající výsadbu nějak zahušťovat. Při hledání pozemků pro náhradní výsadbu pak ani obce nemají dost vhodných parcel, i tak dost často vysazujeme stromy na obecních pozemcích," dodává Tomáš Vaida z olomoucké správy silnic.

Náměstek ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský si je tohoto problému vědom, východisko ale blokují neshody mezi ministerstvy. "Řešení by mohly přinést výkupy vhodných pozemků pro účely obnovy a rozvoje silniční vegetace, ale nad významem tohoto nástroje dosud nepanuje shoda mezi MŽP a ministerstvem dopravy, a to přesto, že jde o úkol vyplývající z vládou schváleného Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu," míní Dolejský.

Možnost vidí také v dotační podpoře zemědělců, kteří si stromy na svých pozemcích nechají vysadit. "Jsme toho názoru, že tento problém je řešitelný, především vhodnou dotační podporou, a to nejen ze strany ministerstva životního prostředí, ale hlavně ze strany ministerstva zemědělství," dodává.

Někde se však daří sázet nové stromy i přes tuto překážku. Dobře je na tom podle údajů za loňský rok Ústecký kraj, kde na jeden vykácený strom připadal jeden a čtvrt nově zasazený. Podle ředitele tamní správy silnic Libora Tačnera si silničáři vytipovávají úseky, kde mohou stromy pomoci například se zmírněním větru či sněhové pokrývky na silnicích. Nově osazeno alejemi je tak například několik cest v okolí Klínovce. Pokud pro výsadbu nevychází prostor silnice, domluva s majiteli pozemků podle něj není problém.

Foto: Arnika

Téměř sto mrtvých za rok

Diskusi, zda a v jaké míře by se měly kolem silnic sázet nové stromy, dlouhodobě provází i jiný druh sporů. Na jedné straně stojí ekologové, na druhé policisté. Ti vidí ve stromech, které stojí v bezprostřední blízkosti cesty, velké nebezpečí.

Nelze se tomu příliš divit. Jen za minulý rok museli policisté vyšetřovat 2529 srážek aut se stromy, při nichž zemřelo 93 lidí. "Stromy podél pozemních komunikací jsou nejvíce zastoupenou skupinou pevných překážek a skutečně se podílí nejvyšší měrou na počtu smrtelných dopravních nehod při vyjetí ze silnice," popsal Aktuálně.cz mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík s tím, že snížení jejich počtu by bezesporu pomohlo.

Cílem policie je tedy podle něj postupná přestavba silniční sítě, aby splňovala principy takzvané samovysvětlující a odpouštějící komunikace. "Chyby řidiče nesmí být zaplaceny smrtí, návrhové parametry komunikace mají umožnit řidiči chybu napravit či alespoň minimalizovat následky," vysvětlil nezvyklý termín Moravčík.

Dendrolog Miroslav Kunt z České zemědělské univerzity to ale vidí jinak. "V okamžiku, kdy řidič jede jako blázen, tak už je to jedno, jestli je ten strom přímo u silnice, nebo několik metrů od ní," říká.

Podle něj může strom pomoct řidičům i samotné vozovce. Kromě toho, že vrženým stínem vytváří v létě příjemnější prostředí a v zimě pomáhá zmírnit vítr navíc funguje jako přirozená zábrana pro zvěř a také zpevňuje svahy kolem komunikace. "Silnice by se mohla od okrajů rozpadnout, strom ji svými kořeny zpevní," říká. A dále upozorňuje, že se zvyšujícími se teplotami se mohou některé druhy levnějšího asfaltu roztékat, čemuž stín vrhaný stromy zabraňuje.

"Z hlediska ochrany před sluncem je v dnešní době, kdy se používají kvalitní stabilní materiály, vliv stromů velmi zanedbatelný," oponuje policista Moravčík. Zastíněná vozovka podle policie naopak v zimě způsobuje nebezpečí tím, že později usychá a může tedy namrzat. Na podzim zase způsobuje podobný problém spadané listí.

"Stromy, které lemovaly silnice, měly historicky význam zejména z hlediska ochrany vozidel před větrem a sněhem, případně i před sluncem. Dnes, v době moderních, plně vybavených vozidel už tento účel ztratily," shrnuje Moravčík. Dendrolog Miroslav Kunt ovšem namítá, že proti působení větrů řidiče na silnici žádná moderní technologie neochrání.

Pohledy se tedy výrazně různí. Shoda naopak panuje v tom, že za určitých okolností mohou aleje nehodám naopak zabránit. Jak uvedl Moravčík i Kunt, zahraniční studie potvrdily, že silnice obklopená stromy může působit sevřenějším dojmem a řidiče tak podprahově přinutí, aby snížil rychlost a věnoval více pozornosti okolí. Cesta procházející volnou krajinou působí přesně opačně - řidič upadá do stereotypu a rychlost se zvyšuje.

Z dostupných statistik každopádně vyplývá, že ani s ustavičným kácením alejí u silnic srážek aut se stromy neubývá - v posledních deseti letech se jejich počet za rok většinou držel mezi 2500 a 2800. Za toto období se příliš nezlepšil ani počet mrtvých. Ten se sice oproti dřívějším dobám stabilně drží pod stovkou, trend ale kolísá. V roce 2019 dokonce toto číslo výrazně stouplo - obětí bylo 93, o rok dříve o dvacet méně.

Vývoj počtu nehod po srážce se stromem v letech 2010 až 2019:

Foto: nehody.cdv.cz, Policie ČR

Řešení? Dotace, říká náměstek

Podle silničářů je tak třeba hledat mezi pohledy policistů a ekologů kompromis. Zatím to ale jde ztěžka. "Na toto téma se vedou věčné debaty a na nás je, abychom k problematice přistupovali pokud možno vyváženě a s co nejlepší péčí," říká Tomáš Vaida z olomoucké správy silnic.

Ředitel správy silnic Ústeckého kraje Libor Tačner přiznává, že stromy k silnicím i přes dobré skóre regionu vysazuje nerad. Dokáže si ale představit, že by se v budoucnu umisťovaly například ve vzdálenosti několika metrů od silnice. Ostatně již nyní na některých rizikových místech a na křižovatkách platí princip ochranného pásma, který zakazuje přítomnost pevných překážek ve vzdálenosti do 15 metrů od vozovky. Někteří experti pak například navrhují, aby stromy s bytelným kmenem nahradily křehčí křoviny.

"Já osobně proti výsadbě nejsem, nicméně je potřeba řádně vybírat místa, rozestupy, druhovou skladbu a hledat kompromis mezi výše uvedeným, což se, bohužel, ne vždy daří," dodává ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Zdeněk Komůrka.

"Dle našeho názoru lze oba požadavky skloubit, především v kombinaci s ostatními bezpečnostními prvky (záchytná zařízení) a v rámci obnovy stromořadí v bezpečných vzdálenostech. Tomu však často brání nevůle vlastníků sousedních pozemků, a to především ze strany zemědělsky hospodařících subjektů," uzavírá Dolejský za ministerstvo životního prostředí.

Football news:

To beat Real Madrid and Barca in three days is an atrocity. Athletic Director about the Spanish Super Cup
Poland coach of Bzenec left his post
Carlos Tevez: I won't stop playing for my family. It was important to win the Maradona Cup
Borussia Gladbach will sign Kone to a contract until 2026. The midfielder will finish the season in Toulouse
Leonardo: I don't think Tuchel's resignation was a surprise. PSG simply anticipated the events
Milan will announce the signing of Mandzukic and Tomori this week
Leonardo on Messi at PSG: We are not at the negotiating table, but the chair is reserved. Such a player is always on our lists