Nastupující prezidenti si obvykle zmìní úøadovnu k obrazu svému. S pøíchodem Bidena tomu nebylo jinak a ve srovnání s Oválnou pracovnou Donalda Trumpa je nyní odlišnıch hned nìkolik vìcí. Místo svìtle hnìdého koberce je na zemi tmavì modrı, vytaenı ze skladu po Billu Clintonovi.
Za Trumpa byla v pracovnì busta britského premiéra z doby druhé svìtové války Winstona Churchilla.
Tu nechal Biden odstìhovat, co podle listu The Guardian mìlo odezvu i ve Velké Británii. Tamní premiér Boris Johnson to prı „pøijal s klidem“. Ovšem kdy to samé udìlal exprezident Barack Obama, oznaèil to za zámìrnou uráku...
Nejznámìjšího Brita v Bidenovì kanceláøi nahradil aktivista za práva Latinoamerièanù César Chávez, pøibyly také busty symbolù americké èernošské historie Martina Luthera Kinga a Rosy Parksové, své místo má i bıvalá první dáma Eleanor Rooseveltová èi exprezident Harry Truman, píše ABC.
Logicky se s novım šéfem zmìnily i portréty na stolku u okna. Místo Trumpovy rodiny tam teï na dìní v pracovnì dohlíí ta Bidenova. Osobnì spjaté s Trumpem bylo i èervené tlaèítko na pracovním stole (ten se mimochodem nezmìnil). Knoflík nespouští jaderné zbranì, jak se nìkteré Trumpovy návštìvy mohly domnívat.
Trump si jím objednával svou oblíbenou lehkou colu. Exprezident mìl podle listu The Independent ve zvyku ho bìhem jednání znièehonic zmáèknout a pak pobavenì sledovat reakce protistrany, kdy se zanedlouho zjevil personál se sklenicí perlivé limonády. Tlaèítko u na Bidenovì stole není.
Èervené tlaèítko na dietní colu:
Zmìna probìhla také u vızdoby na zdi. Trumpova favorita, prezidenta Andrewa Jacksona, nahradil Bidenùv oblíbenec Benjamin Franklin.
Co naopak zùstalo stejné, jsou zlaté závìsy u oken. Ty pouíval u Clinton, Trump si je ponechal a dál visí v pracovnì i po Bidenovì nástupu, píše The Guardian. Nezmìnil se ani masivní pracovní stùl Resolute, novı prezident ovšem sedí na jiné idli ne jeho pøedchùdce.
A za ní jsou jiné vlajky ne døív. Místo nìkolika vlajek symbolizujících americkou armádu teï za Bidenem dlí jen jedna národní a jeden prezidentskı prapor.
Biden si s sebou coby symbol ambicí a skutkù minulıch generací pøinesl i kámen z Mìsíce, pùjèila mu ho NASA:
Fauci a svoboda øíkat fakta
Biden se zavázal, e hned od prvního dne ve funkci bude bojovat proti epidemii koronaviru. S tím mu stejnì jako Trumpovi pomáhá pøední americkı imunolog Anthony Fauci. Ten pøi prvním brífinku od Bidenova nástupu srovnal své pùsobení u obou prezidentù.
„Víte, nechci se pøíliš vracet k historii. Je však naprosto jasné, e byly øeèeny vìci, a u se to tıkalo hydroxychlorochinu nebo dalších podobnıch záleitostí, které byly velmi nepøíjemné, protoe se to nezakládalo na vìdeckıch faktech,“ vzpomnìl napøíklad na Trumpovy nápady, kdy pro léèbu covidu-19 vehementnì propagoval lék na malárii.
Jindy zase exprezident navrhl pití dezinfekce, co museli odborníci ve strachu z toho, e se lidé nápadu chopí, okamitì vyvracet. „Mohu vám øíct, e mì vùbec netìší bıt v situaci, kdy odporuji prezidentovi,“ øekl Fauci s tím, e bylo tìké cokoliv øíct a neobávat se pøitom, e „to bude mít následky“.
Osmdesátiletı Fauci patøí k nejrespektovanìjším vìdcùm v USA a slouil za vlád republikánskıch a demokratickıch prezidentù. Od roku 1984 je øeditelem Národního institutu pro alergie a infekèní onemocnìní (NIAID).
Trumpovo zlehèování pandemie opakovanì veøejnì zpochybòoval. V øíjnu pak Trump Fauciho oznaèil za pohromu a øekl, e Amerièany „u nebaví poslouchat Fauciho a další idioty“. Stalo se tak krátce po odvysílání rozhovoru, v nìm Fauci øekl, e jej nepøekvapilo, kdy se prezident nakazil koronavirem.
Na mítincích pak Trumpovi fanoušci volali „vyhoïte Fauciho!“. A pøi vtípku komika Sachy Barona Cohena, kterı naplánoval pro novı film o Boratovi, se mnozí nechali nachytat a zpívali, e chtìjí Faucimu píchnout wuchanskou chøipku.
Fauci naznaèil, e pod Bidenovım vedením mùe mluvit k tématùm na základì svıch odbornıch znalostí. „Myšlenka, e sem mùete pøijít a mluvit o tom, co víte, o dùkazech, o vìdì, a vìdìt, e necháte mluvit vìdu, je to ponìkud osvobozující pocit,“ pøiznal.
Pohnu nebem a zemí, slíbil Biden k oèkování
Pandemie si ve Spojenıch státech vyádala u na 410 tisíc ivotù. „Jedna z vìcí, kterou budeme dìlat, je, e budeme vdy zcela transparentní, otevøení a upøímní,“ poznamenal Fauci.
„Pokud budou nìjaké problémy, nebudeme ukazovat prstem, ale budeme je øešit a vše, co budeme dìlat, se bude zakládat na vìdì a dùkazech,“ zdùraznil. Pravidlem za Bidenovy administrativy podle Fauciho bude: „Pokud neznáte odpovìï, nehádejte“.
Sám Biden k oèkovací strategii své vlády podle listu The Independent øekl, e „pohne nebem a zemí“, aby se bìhem prvních sta dní podaøilo podat vakcínu stu milionù Amerièanù. Dodal však, e zatím vyhlídky nevypadají pøíznivì a e ne bude dobøe, bude ještì nìjakou dobu zle. Poèet obìtí koronaviru podle nìj zøejmì ještì pøekroèí hranici pùl milionu.
Nudná tiskovka jako symbol zmìny
Jinı tón nové administrativy byl znát i na první tiskové konferenci Bidenovy mluvèí Jen Psakiové. Na všechny otázky sice neodpovìdìla, reportéry však nepouèovala a nehádala se s nimi. Naopak jim vyjádøila „hlubokı“ respekt. Podle nìkterıch komentáøù bylo cílem ukázat snahu vrátit vìci do „normálu“ známého z éry pøed Trumpovım prezidentstvím.
Zmìna stylu oproti uplynulım ètyøem letem byla patrná od samého poèátku. Psakiová mimo jiné slíbila, e bude pøed novináøi vystupovat kadı všední den. Její první vystoupení trvalo 31 minut. Deník The New York Times (NYT) ho hodnotil jako klidné a nudné.
Podle agentury AP dala mluvèí jasnì najevo, e je odhodlaná dret na minimu jakékoli dramatické scény. Pùlhodinka s novou Bidenovou mluvèí byla v ostrém kontrastu s premiérovım brífinkem Seana Spicera v lednu 2017.
První z mluvèích bıvalého prezidenta Donalda Trumpa tehdy hájil zjevnì nepravdivé tvrzení, e na Trumpovu inauguraci pøišlo víc lidí ne na inauguraci kterékoli døívìjšího prezidenta. Mediální pokrytí události oznaèil za „ostudné a chybné“ a nakonec od pultíku odešel, ani by pøijal jedinou otázku.
Spicer vs Psakiová:
Psakiová naproti tomu zahájila brífink slovy, e hluboce respektuje roli svobodnıch a nezávislıch médií. „Budou momenty, kdy spolu nebudeme souhlasit. Ale sdílíme stejnı cíl, kterım je poskytování pøesnıch informací americkému lidu,“ pokraèovala.
Jako první dostal monost poloit jí otázku reportér agentury AP, a poté dostali slovo zástupci velkıch televizních stanic. „Jak reportéøi pokládali dotazy ke krizovému ekonomickému balíèku Senátu, projednávání ústavní aloby na Trumpa èi politickou budoucnost Bidena, Psakiová se vyhıbala otázkám, na které nechtìla odpovìdìt, a rozmluvila se pøi tìch, na nì odpovìdìt chtìla,“ popisuje NYT.