Czech Republic

Světoběžník od protinožců. Volejbalista Smith se cítí být Čechem

„Je to nepøíjemné. Radìji ale bìhat, než sedìt s rukama v klínì,“ øíká 30letı smeèaø s pozoruhodnım životopisem. „Nic podobného jsem nezažil,“ uleví si.

Narodil se v Jakartì. Na tom není nic divného, když má indonéskou maminku. Tatínek je ovšem Brit a on sám reprezentuje Austrálii. Tam se jeho rodina pøestìhovala, když byl ještì malı. Vzala to jen „malou oklikou“ pøes Norsko. „Kde se cítím bıt doma? V Praze, vždy tu mám ženu a žijeme v blízkosti její rodiny. Pokud vás to zajímá: považuji se za Èecha,“ pøekvapí Smith.

Bohem nadanı smeèaø, což jasnì dokazuje fakt, že se zúèastnil olympijskıch her v Londınì, pùsobil v nejprestižnìjších volejbalovıch destinacích svìta – Itálii, Polsku –, ale i ve Švédsku, Finsku, Portugalsku èi Turecku. Pøed sezonou mìl namíøeno do Spojenıch arabskıch emirátù, ovšem pandemie, a nejspíš i manželka, ho nasmìrovaly do Prahy. „Ano, mìl bych vyšší vıplatu, ale necítil bych se tam bezpeènì. Jsem spokojenı v Èesku. Jen kdyby se zase mohlo hrát,“ líèí.

Smith sám sebe oznaèí za optimistu, ovšem byly chvíle, kdy se ocitl na dnì. Nejhorší prı byly angažmá v Turecku a v Itálii. V Afyonkarahisaru (17tisícovém mìstì v západní èásti Malé Asie, 250 km od Ankary) si pøipadal jako v rozvojové zemi. „Nemìli jsme tam ani internet. Žena je navíc blondına, necítili jsme se tam dobøe. Vychovávali jsme malé dítì v lokalitì, kde žije 99 procent muslimù,“ vypravuje Smith. „Nemám nic proti jakémukoli náboženství, ale bylo pro nás složité pochopit, co se okolo nás dìje.“

Luke Smith

Do Coriglianu v jižní Itálii zamíøil v dobì, kdy si myslel, že se nemùže nic stát. Bylo mu 21 let a pøed pár mìsíci válel na olympiádì. „Bohužel nemám typické olympijské historky,“ omlouvá se. „Byl jsem mladı, støídal jsem na pøíjem, a najednou na mì letìl servis 127 km/h. Podávala italská hvìzda Cristian Savani. Trefil mì pøímo do prsou, od nich se míè odrazil do hledištì, kde ho chytili moji rodièe. Na to nikdy nezapomenu,“ smìje se.

Návrat ze snu do reality bolel. „Èekalo mì tìžké období,“ popisuje. Myslel si, že dokázal a dokáže všechno, a najednou stál na úplném zaèátku. „Nemìl jsem žádnı odpoèinek, moje tìlo bylo unavené. Prohrávali jsme a fanoušci Coriglianu vtrhli bìhem tréninku do haly. Bál jsem se. Byl jsem zlomenı – fyzicky i psychicky totálnì dole,“ pøiznává.

Totálnì vyhoøel, ze slavné Serie A1 odešel do provinèní Pøíbrami. „Tam jsem poznal nádhernou ženu, skvìlou manželku, která mì zase dostala nahoru,“ hovoøí s vdìèností hlase. Pro svou paní má vážnì jen slova chvály. „Je naprosto úžasná a je to typická Èeška. Umí vıborné knedlíky. I když si je jako sportovec moc neužiju,“ lituje smeèaø.

Daleko horší je to, že si neužije ani volejbalu. „To je obrovská škoda,“ neskrıvá Smith. „Prošel jsem už hodnì tımù, ale tady cítím velikou sílu – herní i lidskou. Když vidím, jak se tu pracuje, o našem úspìchu nepochybuji,“ zdùrazòuje Australan a opìt se pøimísí mezi ostatní bìžce.

Football news:

Sterling's heel gave an assist to Foden in the Champions League match with Olympiacos
Messi on Maradona's death: he will stay with us because he is eternal
Jurgen Klopp: I Don't understand why you can let 2,000 people into the stadium for 60,000 spectators and the same 2,000 into the arena for 9,000
In honor of Maradona can rename the stadium of Napoli
The peak declined from knee surgery. He hopes to return in 4 months
The International Olympic Committee (IOC) and the Russian Olympic Committee (ROC) expressed their condolences over the passing of Argentine football player Diego Maradona
The Ceferin, founder of Maradona: He had genius and charisma. One of the greatest icons of world football