Stále není jasné, zda vláda vrátí armádě slibovaných deset miliard korun

Spekulacím nahrává zrušení pondìlní návštìvy u 4. brigády rychlého nasazení v Žatci, kam se chtìl vydat premiér Andrej Babiš (ANO) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a náèelníkem generálního štábu Alešem Opatou. Oficiálním dùvodem odvolání akce je onemocnìní ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) covidem-19.

Poslanci v prosinci pøevedli deset miliard korun z návrhu rozpoètu ministerstva obrany do rezervy. Vyhovìli tak požadavku komunistù, kteøí tím podmiòovali svou podporu státnímu rozpoètu. Ministerstvo obrany proto má na letošní rok k dispozici ménì penìz než pøed rokem, a to 75,4 miliardy korun. Ohrožena by tím byla podle armády její modernizace.

Zástupci vlády po schválení státního rozpoètu oznámili, že peníze na zaèátku ledna obranì vrátí, stát se tak mìlo hned na prvním zasedání 4. ledna. Babiš pozdìji øekl, že vláda s navrácením penìz do armádního rozpoètu i nadále poèítá, stane se tak až pozdìji v lednu. Kabinet od zaèátku ledna jednal na tøech øádnıch a tøech mimoøádnıch schùzích, materiál ale dosud projednán nebyl.

Poslední øádná lednová vládní schùze je naplánována na pondìlí. Pøedcházet jí mìla cesta Babiše za vojáky do Žatce, na které ho netradiènì mìla doprovodit i Schillerová. Souèástí akce mìla bıt kromì prohlídky zbraní a vybavení 4. brigády rychlého nasazení i tisková konference. Oèekávalo se, že se na ní zástupci vlády k navrácení penìz vyjádøí. Ministerstvo obrany ale dnes oznámilo její zrušení s odùvodnìním, že návštìvu navrhl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), kterı se nakazil koronavirem, a nemùže se tedy zúèastnit. Uskuteènit se proto má v jiném termínu.

Oznámení znásobilo spekulace, že ani pondìlní vláda se navrácením penìz zabıvat nebude. Dùvodem mùže bıt nesouhlas komunistù, kteøí kabinet tolerují. „Vìøím, že vláda nebude riskovat vypovìzení toleranèní smlouvy, nebo dohodovací øízení,“ sdìlil dnes k možnému pøesunu penìz na dotaz serveru Seznam Zprávy šéf komunistù Vojtìch Filip. Babiš  na dotaz, zda se vláda bude v pondìlí armádními penìzi zabıvat, neodpovìdìl.

Metnar v minulosti opakovanì øekl, že pokud by se zaèalo na armádì šetøit, podal by demisi. Serveru Seznam Zprávy dnes napsal, že veškerá jeho pøedchozí vyjádøení platí. O tom, zda vláda v pondìlí materiál projedná, nechtìl spekulovat.

Mluvèí ministerstva obrany Jan Pejšek  øekl, že úøad má již materiál pøipravenı. Pokud by ho vláda odsouhlasila, ministerstvo by do dvou dnù pøedložilo ministerstvu financí rozpoètové opatøení. Úøad by pak mìl maximálnì mìsíc na jeho schválení. „Pokud se tak stane a rozpoèet ministerstva obrany bude èinit v øíjnu jednomyslnì vládou schválenıch 85,4 miliardy korun, bude možné pokraèovat v modernizaci naší armády podle plánù,“ uvedl mluvèí.

Kdyby armáda o peníze pøišla, muselo by podle Pejška ministerstvo pøeplánovat vıdaje. „Mandatorní a bìžné vıdaje jsou v podstatì dané, proto by se chybìjících deset miliard projevilo zejména v oblasti investic, tedy na modernizaci Armády ÈR,“ uvedl. Znamenalo by to zastavení nebo zpoždìní velkıch modernizaèních projektù vèetnì nákupu novıch pásovıch bojovıch vozidel pìchoty nebo dìl, které armáda potøebuje, aby splnila své závazky vùèi NATO. Pejšek také poukázal na dopad na èeskı obrannı prùmysl.

Zakázky podle mluvèího není snadné pozastavit. „Proces armádních zakázek je specifickı a od prùzkumu trhu, pøes specifikaci až do poøízení zabere nìkolik let. Nelze pozastavit vìci na nìjakou chvíli. To by pøišla práce vniveè, museli bychom v mnoha pøípadech zaèít znovu a vojáci by techniku dostali tøeba s pìtiletım zpoždìním,“ poznamenal. Poukázal na to, že v pøípadì pøíchodu krize by zpoždìní nebylo možné urychlenì dohnat.

Pokud by se peníze do rozpoètu na obranu nevrátily, byl by ohrožen slib vlády vydávat letos na obranu 1,4 procenta HDP, loni to bylo asi 1,3 procenta HDP. Nereálné by také bylo dosáhnout v roce 2024 dvouprocentních vıdajù na obranu, jak se ÈR opakovanì zavázala v NATO.