„Musíme být samozøejmì opatrní, ale musíme to udìlat. Pokud je v nìkterých zemích stanoven trestní postih za popírání arménské genocidy, sám Bùh nám pravdìpodobnì naøídil zavést vhodné mechanismy na ochranu nedávné minulosti,“ uvedl Putin podle ruské redakce stanice BBC.
V sobotním prohlášení Kreml uvádí, že parlament dostal za úkol bìhem jara vypracovat návrh zákona s pasážemi o „zvìènìní vítìzství sovìtského lidu ve Velké vlastenecké válce z let 1941 až 1945“. Cílem je zákaz veøejného ztotožòování role SSSR a nacistického Nìmecka.
Putin dal pøedsedovi Dumy Vjaèeslavu Volodinovi i termín, do kterého má být zákon hotový. Tím je první èervenec.
Šéfka kulturního výboru Dumy Jelena Jampolská si loni v øíjnu stìžovala, že v Rusku jsou vydávané a používané knihy, populární také mezi mládeží, ve kterých se skutky Rudé armády dávají naroveò poèínání jednotek nacistického Nìmecka. Navrhla tuto praxi zakázat zákonem.
Prezident s tím tehdy vyjádøil souhlas a na základì toho vznikly zmínìné instrukce. Už pøedtím opakovanì veøejnì hovoøil o údajných pokusech o „pøepisování historie“ a pøekrucování pravdy o druhé svìtové válce. V záøí uspoøádal otevøenou pøednášku pro školáky, v níž uvedl, že lidi, kteøí „souhlasí s iniciátory pøekrucování dìjin“, lze nazvat „moderními kolaboranty“.
Loni v èervnu Putin publikoval rozsáhlý èlánek o druhé svìtové válce, v nìmž odpovìdnost za vypuknutí konfliktu pøipsal evropským mocnostem. Reagoval v nìm mimo jiné na usnesení Evropského parlamentu ze záøí 2019, podle kterého druhá svìtová válka zaèala v dùsledku sovìtsko-nìmecké dohody ze srpna 1939, známé jako pakt Ribbentrop-Molotov.
Putin existenci paktu, který zahrnoval tajný dodatek o rozdìlení vlivu ve východní Evropì, nepopírá. Pokazuje však na to, co mu pøedcházelo.
„Co pøed tím dìlaly evropské zemì? Pøesnì totéž,“ øekl v prosinci 2019 Putin s odkazem na mnichovskou dohodu ze záøí 1938, v níž západní mocnosti souhlasily s rozbitím spojeneckého Èeskoslovenska hitlerovským Nìmeckem.
Vinu za rozpoutání druhé svìtové války pøisoudilo Sovìtskému svazu a Nìmecku loni v záøí také polské ministerstvo zahranièí, pøipomnìla agentura RIA Novosti. Podle ní se snahy pøirovnávat chování vojsk Rudé armády k wehrmachtu za druhé svìtové války odehrávají i na Ukrajinì: loni v prosinci vystoupil na toto téma na pùdì OSN ukrajinský velvyslanec pøi této organizaci Serhij Kyslycja.
