Snad zůstanu zdravý a týmu pomůžu i góly, říká jihlavský útočník Klobása

Nejlepší støelec minulého roèníku Fortuna:Národní ligy bìhem podzimu stihl zasáhnout jen do ètyø utkání a na høišti strávil jen 122 minut.

„Podzim byl hodnì specifickı. Chvílemi to vypadalo, že nebudu moct hrát vùbec. Pak zase, že jsem zdravı. A po zápase s Blanskem mi doktoøi objevili v bøišním svalu díru,“ líèí své opakující se trable.

Muselo to pro vás bıt hodnì nepøíjemné období...
Tìlo si se mnou dìlalo, co chtìlo. I ty ruptury (trhliny). Jeden den jsem mìl v tìch místech 0,6 centimetru velkou díru, za tøi dny tam nebylo vidìt vùbec nic. Bylo to hroznì tìžké a pro mì ubíjející.

Jak se zdravotnì cítíte teï?
Právì teï velice špatnì. Mám za sebou zrovna zápas a dvouhodinovou cestu domù (rozhovor vznikal po sobotní generálce s Duklou Praha – pozn. red.). Ale vìøím, že to zase bude o dost lepší. (usmívá se)

Takže pro jarní èást soutìže byste mìl bıt stoprocentnì pøipravenı a budete moct odehrát všechno?
Tìžko øíct. Já jsem totiž trošku impulzivnìjší, tak doufám, že mì nezastaví nìjaké žluté karty. Ale jinak vìøím, že budu zdravı. A doufám, že budu mít nìjakou vıkonnost, abych byl poøád na høišti.

Museli jste bìhem zimní pøípravy tìlo hodnì hlídat?
Že bychom ho úplnì sledovali, to se nedá øíct. Jel jsem, jak jsem mohl. V jednu chvíli jsem trenérovi øekl, jestli by mi nedal delší volno, protože mì bolelo lıtko. Potøeboval jsem trochu klidu. Ale jinak jsem se snažil odtrénovat všechno, co šlo. Takže doufám, že se mi ještì nestane nìco v tıdnu pøed zápasem. A vìøím, že mì trenér postaví a že budu na høišti.

V pøípravì jste se prosadil i støelecky. To vás muselo pøed ligou trochu nabudit, ne?
Pro mì jsou pøípravná utkání a liga dvì odlišné vìci. Já jsem vždycky rád, když pøípravu pøežiju zdravotnì. Teï budu doufat, že vydržím a hlavnì nìjakımi góly a asistencemi pomùžu tımu.

V sobotní generálce jste remizovali s Duklou Praha 2:2. Je to vısledek, se kterım mùžete bıt spokojení?
Asi jo, asi jsme spokojení. Byl to nároènı zápas, Dukla ukázala, že je silná na balonu. Myslím si, že si byli jistìjší v tom, co chtìjí hrát. Ale my jsme se jim v nìkterıch pasážích vyrovnali. Bohužel jsme akorát nezvládli vstupy do obou poloèasù, kdy jsme inkasovali branky. Jinak je na èem stavìt.

Takže když svùj vıkon zopakujete v páteèním domácím duelu s Vyšehradem, mìl by z toho bıt tøíbodovı zisk?
Zase proti nám bude úplnì jinı soupeø, takže budeme muset hrát tak, aby to staèilo na vítìzství.

Tìšíte se po dlouhé pøípravì zase na druhou ligu a na to, že se bude hrát o body?
Pro mì to znamená hroznì moc. Vždycky je lepší hrát než trénovat. Ale pøípravné zápasy... V létì to ještì jde, když je nìjaké pøíjemné poèasí. Ale když jdete na zápas a je minus deset, tak vás to úplnì nenaplòuje. (usmívá se) Navíc na umìlce je to úplnì jinı sport. Jsem rád, že už jsme na trávì, kde je to mnohem lepší.

Jenže ještì jedna dùležitá vìc bude chybìt – diváci. Jaké jsou zápasy bez lidí?
Za sebe bych øekl, že úplnì pøíšerné. Ti lidé tam patøí. Teï tomu tak zase nebude, celá zemì se opìt zavírá. Ale doufám, že se to zlomí. A že aspoò vìrní fanoušci, kteøí by si dokázali udìlat testy, by mohli èasem dorazit. Bylo by to ku prospìchu vìci.

Žijete na Mìlnicku. Jak se vás osobnì dotıká covid?
Nìjak to neprožívám. Jediné, co je teï blbé, že zavøeli mateøské školky. Manželka bude mít každı den tøi dìti na krku. Já jí pomùžu, až se vrátím z tréninku.

Vy si cestování užijete.
Jsem takovı kamioòák. Vždy rád odvedu dìti do školky a mažu do Jihlavy. Vìtšinou jedu kolem dvou a ètvrt hodiny, odtrénuji, udìlám regeneraci a jedu zase dvì a ètvrt hodiny nazpátek.

Takže takzvanı sladkı život fotbalisty a pravidelné kafíèko s kamarády po tréninku u vás nehrozí.
Já si dávám kafe na MOLce, tam ho mají vıborné. Vždycky tam zastavím, když jedu na trénink a když jedu zpátky.

A jak vás po návratu vítá rodina? Manželka asi musí bıt ráda, že jste k ruce a pomùžete.
Vždy dìtem øíká: doteï jste se chovali normálnì! (usmívá se) Pøijíždím domù veèer, dìcka na mì naskáèou a jdeme dìlat blbosti. Snažím se s rodinou trávit hodnì èasu, nechci, aby mi utekl èas bez dìtí.