Rána pro obce. Těžba i ochrana vody mají stejný význam, rozhodl soud

Právì tento nenápadnı odstavec rozsudku je pøitom vodou na mlın pro spoleènost Èeské štìrkopísky, která chce tìžit v blízkosti vodního zdroje pro 140 tisíc lidí na hranicích Jihomoravského a Zlínského kraje. 

„Soud v odùvodnìní rozsudku uvedl, že primárnì veøejnım zájmem je jak zásobování obyvatelstva pitnou vodou, tak tìžba nerostnıch surovin, a že nehledì na to v rámci projektu u Uherského Ostrohu nehrozí støet tìchto zájmù,“ uvedl mluvèí Èeskıch štìrkopískù Petr Dušek.

S tím však pøedsedkynì spolku Za vodu pro lidi, kterı sdružuje obèany, starosty obcí a místní politiky, zásadnì nesouhlasí. „Tento argument je pro nás nepøijatelnı,“ øekla Hana Habartová. 

Soud sice žalobì skoro dvou desítek obcí, Jihomoravského kraje i hodonínskıch Vodovodù a kanalizaci vyhovìl, ovšem hlavnì z dùvodu formálních nedostatkù. Podle Habartové to tak nelze vnímat jako vítìzství. „Soud vùbec neøešil samotnou podstatu problému, a to reálné zvıšení rizika pro zdroj pitné vody,“ poznamenala.

Nadìje obcí se upínají k parlamentu

Pøestože bude Èeskı báòskı úøad muset na základì soudního verdiktu znovu projednat stanovení dobıvacího prostoru, tìžaøi se nyní mohou cítit silnìjší. Také proto upustili od podání kasaèní stížnosti, která mohla nové projednávání zvrátit.

„Povolovací proces k zámìru u Uherského Ostrohu se táhne již tolik let, že se v nìm málokdo vyzná. Správní orgány zároveò èelí znaènému tlaku médií a dotèené veøejnosti. I proto jsme se rozhodli nepodat kasaèní stížnost a nechat Èeskı báòskı úøad v klidu znovu rozhodnout, pøestože s nìkterımi dùvody, proè soud žalobì vyhovìl, nesouhlasíme,“ sdìlil advokát Tomáš Uherek, kterı zastupuje Èeské štìrkopísky.

Kasaèní stížnost naopak podala právní zástupkynì obcí Jana Zwyrtek Hamplová zejména kvùli tomu, že se soud nevyrovnal s námitkami obcí, z nichž dokonce nìkteré ani nepøijal jako úèastníky øízení.

Zástupci obcí se také s nadìjí dívají do Poslanecké snìmovny, kde se právì projednává návrh na ústavní zakotvení ochrany pitné vody a vodních zdrojù. Pøed dvìma tıdny prošel prvním ètením. 

Zároveò „brojí“ na další kolo boje za ochranu svého prameništì. „Obávám se, že tento soudní rozsudek znamená jen jisté zdržení. Že se báòskı úøad vyrovná s pøipomínkami soudu a celı proces bude pokraèovat dál. Poèkáme na vısledek kasaèní stížnosti, na nové rozhodnutí báòského úøadu a podle toho se budeme rozhodovat o dalších krocích,“ nastínila Habartová.

Riziko ohrožení vody je podle soudu liché

Obce opakovanì upozoròují na rizika, která mùže pøinést odkrytí hladiny podzemích vod pøi tìžbì. Nejde jen o zneèištìní splavováním z okolí èi lidskou chybou, ale i o zvıšení vıparu vody, nárùst sinic, ba i možnost teroristického útoku. Opírá se pøitom o øadu odbornıch posudkù. 

Naproti tomu tìžaøi vycházejí z posudku Ivana Landy, kterı øešil také soud a z nìjž plyne, že umìlá vodní díla mohou bıt pro zdroj podzemní pitné vody pøínosem, nebo mùže bıt v dùsledku umìlé infiltrace zvıšena jeho vydatnost. 

„Jakkoliv se tedy žalobci snaží navodit dojem, že tìžba štìrkopísku v blízkosti vodního zdroje je obecnì extrémním rizikem pro vydatnost èi zdravotní nezávadnost vodního zdroje, zkušenosti ukazují, že tomu tak rozhodnì není. Takovı prvotní pohled je zcela lichı,“ píše se v odùvodnìní rozsudku.

To zástupce obcí a vodaøù, kteøí stáli na stranì žalobce, rozèílilo. Ve spoleèném prohlášení upozornili, že prvoinstanèní úøady vždy vydaly nesouhlas s tìžbou, zásahem nadøízeného orgánu pak vždy došlo ke zmìnì na souhlas. Postavil se za nì také ombudsman.

„Legislativa Èeské republiky není schopna ochránit vodní zdroj pro 140 tisíc obyvatel. V každém paragrafu, o kterı jsme opírali svùj nesouhlas, existuje nìjaké ‚ale‘, kterım je možno paragraf vyložit tak, jak je potøeba, respektive jak se to aktuálnì hodí. Vláda sice zpracovává strategické materiály o ochranì životního prostøedí, nicménì v reálném životì skuteènı, uchopitelnı a vymahatelnı nástroj k ochranì neexistuje,“ konstatovali žalobci.