„Máme støídavé smìny, take nìkdy doma se synem jsem já, jindy manel, nìkdy zajde babièka, ale jako šesák mùe bıt doma v klidu i sám. Online vıuku mají nepravidelnì, naštìstí škola nepøeklápí rozvrh, take jsou pøipojení podle potøeby. Volna má docela dost, tak mu dáváme ‚domácí úkoly‘, které plní. Co dìlá mezitím, to nevím,“ popisuje ètyøicetiletá Jana.
A právì tato šedá doba je podle odborníkù z Univerzity Karlovy problém. Dìti jsou v dobì distanèní vıuky u poèítaèe prakticky neomezenì a s tím jde ruku v ruce i pøístup na internet.
Podle prùzkumu Kliniky adiktologie 1. Lékaøské fakulty UK, kterı zpracovala ve spolupráci s Odbornou spoleèností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie Pedagogické fakulty UK, roste riziko hlavnì u takzvanıch nelátkovıch závislostí. Tedy ne „klasickıch“, jako je alkohol, ale jde napøíklad o gaming, sociální sítì nebo online pornografii.
Pøes obrazovku se tìko sledují zmìny v chování
Ve školách pùsobí metodici prevence, kteøí spolupracují s tøídními uèiteli a sledují zmìny chování dìtí. Tím mají odhalit napøíklad problémy s nadmìrnım hraním poèítaèovıch her. Spoleèné znaky se závislostí jsou podobné - zhoršující se prospìch, roztritost èi neplnìní zadání.
Jene na distanèní vıuce se dìti pozorují tìko. Ty školy, které se i bìhem vıuky na dálku prevenci vìnovaly, se podle prùzkumu zamìøovaly nejèastìji na pohodou dìtí jako je duševní zdraví, psychohygiena nebo i záškoláctví. Pak to byla hlavnì kyberbezpeènost a kyberšikana, která s konstantním pouíváním poèítaèe roste.
Školní metodik prevence |
Podle vedoucího studie Romana Gabrhelíka se školy a preventisté málo vìnovaly právì tøeba èastému hraní her, brouzdání po internetu a skoro vùbec neøešily online pornografii.
„To vnímáme jako problematické vzhledem k tomu, kolik èasu v souèasné situaci dìti a dospívající tráví v online prostoru, navíc i v dopoledních hodinách a bez monosti pøímého dohledu rodièù“, øíká Roman Gabrhelík z Kliniky adiktologie 1. LF UK.
Následky budou na dlouho
Nárùst rizikovıch jevù bìhem vıuky na dálku potvrdil i prodìkan 1. LF UK Michal Miovskı. Podle nìj se u po dvou hodinách vıuky strávené online na dìtech projeví negativní dopady.
„To, e si naše dìti z tohoto období odnesou velikı problém je nìco, s èím budeme pracovat další roky, nebavíme se o mìsících,“ upozornil Miovskı, e problém nezmizí tím, e se dìti do škol zase vrátí.
Øešením podle autorù studie je, aby si uèitelé i pøi vıuce na dálku našli èas jak na preventivní programy, tak i na skupinovou práci ve tøídì a aktivity zamìøené na rodièe. Preventisté by také mìli i nadále intenzivnì komunikovat s tøídními uèiteli, aby se zachytilo co nejvíce pøípadù.
Sniují se sociální kontakty, proto jsou školy zavøené
Vısledky prùzkumu podle jeho autorù ovšem rychle zestárnou. Školy by proto mìly v budoucnu pravidelnì vykazovat, jakou preventivní èinnost provádìjí a její vısledky v systému SEPA (Systém Evidence Preventivních Aktivit), kde se data pro prùzkum také shánìla.
áci a studenti jsou s pøestávkami na distanèní vıuce od podzimu. Na online vıuku pøešly VŠ, støední školy a ZUŠ v celém Èesku 12. øíjna, kdy vıjimku mìla jen praktická vıuka. Druhı stupeò ZŠ se uèil v rotaèním reimu a tøídy se støídaly po tıdnu. Podle ministra školství Roberta Plagy jsou školy zavøené hlavnì proto, aby se sníili sociální kontakty. Na tom je také postavenı návrat dìtí zpátky do škol konzultovanı s epidemiology.
Prùzkumu se úèastnilo 1 778 základních a støedních škol, co je více ne tøetina ze všech v Èesku.
