Dodateèné náklady 470 milionù korun vznikly podle generálního øeditele Èeské pošty Romana Knapa na jaøe, zbytek pøipadá na podzimní vlnu. I pøes pøípadnou kompenzaci tìchto výdajù bude podnik letos hospodaøit se ztrátou, což souvisí s klesajícím poètem listovních zásilek i jen èásteènou úhradou nákladù na univerzální službu státem.
Pošta plánuje k 1. bøeznu propustit zhruba 1 500 lidí. Z toho z provozních pozic by mìlo odejít asi 700 zamìstnancù. Okolo 400 lidí pošta nabídne rekvalifikaci do rostoucího segmentu balíkových služeb. Vedle toho odejde 200 lidí do dùchodu, 200 pracovníkù odejde z administrativy a 400 propouštìných budou tvoøit nepoštovní zamìstnanci. Celkovì pošta zamìstnává 27,5 tisíce lidí a podle Knapa jí v posledních letech pøirozeným zpùsobem opustily asi 3 000 lidí.
V souèasnosti na poštì pokraèuje kolektivní vyjednávání o mzdách na pøíští rok. Podnik pracuje s návrhem na rùst mezd o pìt procent, tedy stejnì jako loni. Podle pøedsedkynì nejvìtších odborù na poštì Jindøišky Budweiserové odboráøi vìøí, že návrhy nejsou koneèné. Podotkla, že prùmìrný plat na poštì je o 7 000 korun nižší než prùmìrná mzda v ÈR. Odborùm se nelíbí ani masivní rušení pracovních pozic a budou požadovat sociálnì citlivý pøístup. Prùmìrná mzda v Èesku ve druhém ètvrtletí byla 34 271 korun.
Èeská pošta provozuje 3 200 vlastních nebo partnerských poboèek. Loni vykázala ztrátu 363 milionù korun. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v øádu desítek milionù korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy korun.
