Britští ekologové a vìdci se pøed blíící se klimatickou konferencí v Glasgow snaí pøijít s kreativními a inovativními øešeními, jak sníit uhlíkové emise. Pozornost zaèali stáèet na uivatele internetu, kteøí, a se to nezdá, za sebou nechávají obrovskou uhlíkovou stopu.
„Uivatelé internetu v Británii dennì pošlou zhruba 64 milionù úplnì zbyteènıch e-mailù. To produkuje tisíce tun uhlíku do atmosféry. Kdyby kadı z tìchto uivatelù poslal dennì o jeden e-mail ménì, planetì to pomùe,“ uvedl pro Financial Times èlen tımu, kterı pøipravuje summit. Mezi nejzbyteènìjší e-maily pak øadí ty, které obsahují pouze text „dìkuji“, „na zdraví“ a zkratku „lol“.
Musíme si uvìdomit, e pøesun zpráv v internetovém prostøedí, kam se øadí i maily, na sebe váou i pøenos uhlíku do ovzduší.
Susanne Bakerová nezisková organizace TechUK
Uhlíková stopa z e-mailù pochází pøedevším z elektøiny, která je nezbytná k napájení zaøízení, na kterıch se maily ètou a píšou, na síové pøipojení, které data pøenáší, a na datová centra, která uchovávají informace. Aèkoliv experti na klima uvádí, e takto je produkováno pouze 0,1 procenta celkové uhlíkové stopy, zatímco napøíklad automobily vytváøí zhruba 20 procent, s èím dál tím vìtším rozšíøením internetu mohou hodnoty do budoucna rùst.
Podle informací spoleènosti Ovo energy s loòského listopadu by právì jeden ušetøenı e-mail dennì mohl sníit uhlík v ovzduší o 16 tisíc tun roènì, co odpovídá stopì, kterou by zanechalo 80 tisíc pasaérù, kteøí by letìli z Londına do Madridu.
„Musíme si uvìdomit, e pøesun zpráv v internetovém prostøedí, kam se øadí i maily, na sebe váou i pøenos uhlíku do ovzduší,“ øíká Susanne Bakerová z neziskové organizace TechUK. Dodává však, e technologiètí odborníci se snaí investovat do pouívání obnovitelné energie a do roku 2030 chtìjí svou uhlíkovou stopu sníit o 50 procent.
Více mailù a ménì letadel
Aèkoliv mnozí uznávají, e komunikace po internetu mùe mít na ivotní prostøedí dopad, stále se nejedná o nejkritiètìjší segment. „Je jasné, e vnímáme, e internet a uchovávání dat pùsobí na zmìnu klimatu více ne kdy pøedtím, je to ale také tím, e jsme online více ne kdy jindy,“ øíká profesor Mike Berners- Lee z univerzity v Lancasteru, kterı provádìl na sniování e-mailové komunikace kvùli ochrannì ivotního prostøedí studii.
Pøedevším v dobì pandemie se internetová aktivita rapidnì navıšila. „Myslím si, e internet nám umoòuje ít lépe ne kdy pøedtím a to i bez toho, ani bychom nìjak zásadnì zvyšovali naši uhlíkovou stopu. Mnoho klasickıch zneèišovatelù navíc v tomto roce utlumilo èinnost,“ uzavírá.