Kdy na ni udeøili piráti, nacházela se nákladní loï Mozart více ne 370 kilometrù od pobøeí Nigérie. Zatímco se posádka lodi krèila v zabezpeèené místnosti, pøezdívané Citadela, a strachovala se o ivot, piráti se snaili dveøe úkrytu otevøít. A po šesti hodinách se jim to podaøilo.
Jednoho z námoøníkù lodi smìøující z Lagosu do jihoafrického Kapského Mìsta narušitelé zabili a dalších patnáct unesli. Aèkoli se mue, pocházející z Turecka, nakonec podaøilo osvobodit, zùstává nejasné, jestli a pøípadnì kolik museli zachránci za jejich propuštìní pirátùm zaplatit.
Mezinárodní námoøní úøad (IMB) v roce 2020 zaznamenal 135 námoøních únosù, pøièem 130 z nich se odehrálo právì v Guinejském zálivu.
A podle expertù jsou piráti stále agresivnìjší, co dokazuje i napadení námoøníkù Mozarta. „Vidíme, e piráti jednají s vìtší beztrestností,“ øíká øeditel IMB Michael Howlett. „Tráví na palubì plavidel více èasu. V jednom pøípadì byli na palubì pøes 24 hodin bez povšimnutí,“ podotıká.
Stále drzejší piráti vytváøejí strach po celém svìtì, zejména však právì na námoøních cestách v Guinejském zálivu. Vede tudy spojení mezi jiní a západní Afrikou a jde o klíèovou cestou pro cenné zboí, jako je napøíklad ropa pocházející z Angoly a Nigérie.
„V posledních dvou nebo tøech letech se námoøní cesty v Guinejském zálivu staly hlavním dìjištìm mezinárodního pirátství,“ uvedl portugalskı ministr obrany Joao Gomes Cravinho, kdy jeho zemì v lednu pøevzala pøedsednictví Rady EU.
Od roku 2014 EU poskytla na boj proti pirátství pøes 55 milionù eur (1,4 miliardy korun), které putovaly na lepší zabezpeèení pøístavù èi programy urèené ke zlepšení spolupráce mezi bezpeènostními silami v regionu.
Piráti se pokusili o obsazení øeckého tankeru:
EU chce zlepšit komunikaci a sdílet informace
V lednu se EU rozhodla úsilí ještì zintenzivnit. V regionu u nyní pùsobí øada evropskıch námoøních plavidel, která mají bıt v budoucnu propojena tak, aby bylo moné komunikovat o odpovìdnosti jednotlivıch hlídek a vymìòovat si informace o pirátské èinnosti.
O tom, zda námoøní lodì zamíøí na pomoc tìm, kteøí se ocitli v hledáèku pirátù, se momentálnì rozhoduje na vnitrostátní úrovni pøípad od pøípadu. V listopadu napøíklad italská flotila pouila vrtulník k pronásledování pirátù, kteøí nastoupili na dánskou obchodní loï.
Kamal-Deen Ali, øeditel Centra pro námoøní právo a bezpeènost Afriky v ghanské Akkøe, ale nevìøí, e se jedná o dlouhodobé øešení. Vyzval proto k další pomoci sousedním státùm, kterım podle Aliho chybí témìø všechno.
„Øada zemí nemá ani funkèní radarové systémy, které by monitorovaly jejich vody,“ øíká pro stanici Deustche Welle Ali. A situace není lepší ani v pøípadì lodí.
„Nìkteré zemì sice mají potøebné vybavení, ale jeho pouívání je pro nì vızvou. Èasto jim chybí napøíklad peníze na palivo nebo náhradní díly, které by jim umonily operativní èinnost na moøi,“ líèí Ali.
Problém je tøeba øešit u koøenù
„Pirátství v Guinejském zálivu je regionálním problémem, kterı vyaduje úèinnou regionální reakci,“ domnívá se Howlett, podle kterého nicménì dochází k posunu. Napøíklad Nigérie investovala 165 milionù eur (4,2 miliardy korun) do zdokonalenıch systémù dozoru, lodí a letadel.
Rovnì zaujala vùèi pirátùm tvrdší postup. V lednu napøíklad její námoønictvo pomohlo nákladní lodi, která byla napadena tìsnì u pobøeí.
Posílená pøítomnost na vodì nicménì podle Howletta nestaèí. Piráti toti své operace plánují ze zemì, kde zloèinecké organizace sídlí a investují svou koøist. Øada zemí hodlá proto pøitvrdit vùèi pirátùm i ve své legislativì, Nigérie loni zpøísnila hned nìkolik zákonù.
Koøeny problému však podle Aliho sáhají hluboko. „Vìtšina pirátù pochází z delty Nigeru v jiní Nigérii, chudé oblasti, která je domovem obrovskıch zásob ropy, ale kde vrtání kontaminovalo místní pùdu a vodu,“ líèí.
Jeliko byla znièena dvì nejdùleitìjší hospodáøská odvìtví v této oblasti, rybolov a zemìdìlství, mnoho lidí hledá jiné zdroje pøíjmu. Díky tomu mohou zloèinecké gangy snadno získávat nové piráty. „Pokud se to nezmìní, útoky mohou navzdory nejvìtšímu úsilí EU vzrùst,“ uzavírá.
