Czech Republic

Ostrava byla mezi válkami centrem spiritismu, říká historik

Ostrava je ve všeobecném povìdomí vnímána už jeden a pùl století jako centrum hornictví a tìžkého prùmyslu. Historik Martin Jemelka ale pøichází s netradièní pøedstavou s Ostravou jako místem, kde vzkvétal spiritismus. V knize Víra a nevíra ve stínu továrních komínù, jejímž spoluautorem je Jakub Štofaník, se do hloubky vìnuje náboženskému životu meziváleèného prùmyslového dìlnictva v èeskıch zemích.

Vaše práce se zabıvá otázkami víry v øadách prùmyslového dìlnictva na Ostravsku, ale i v jinıch lokalitách. Proè jste se nad tímto tématem v dnešní spíše ateistické dobì považoval za nutné pozastavit?
Jsem pøesvìdèen, že koneènost a nekoneènost lidského života, hodnota lidské práce, úsilí o sociální spravedlnost, volání po sociálním smíru nebo otázky spjaté se spoleèenskou rolí náboženství nejsou zdaleka vyøešeny. Jako každá kniha o minulosti je i tato práce do urèité míry polemikou se souèasností. A to i s pøedstavou èeské spoleènosti jako spoleènosti dùslednì sekularizované.

Proè se vlastnì zabıváte dìlnictvem?
Kniha je vìnována kdysi nejpoèetnìjší sociální skupinì èi tøídì èeskıch zemí a mnoha evropskıch zemí – dìlnictvu. To už dnes v podstatì jako socioprofesní skupina neexistuje, pøinejmenším nominálnì. Staèí se podívat do pracovní inzerce, kde pozice dìlníkù vystøídali technikové a manažeøi vıroby.

Tématem náboženství jste se zaèal zabıvat již od poèátku studií kolem dìlnickıch kolonií. Kde a jak se zaèal utváøet váš vztah k této oblasti?
Prvním pamìtníkem, kterého jsem v roce 2003 „zpovídal“ v rámci rodící se knihy Lidé z kolonií vyprávìjí své dìjiny, byl bratranec mého prastrıce Emila Vitáska z Pustkovce, pan Milík Gaj. Strıc mì taktnì upozornil, že pochází z tradièní komunistické rodiny. Jako univerzitní nedonošenec s èerstvım diplomem v kapse jsem si pøedstavoval bùhvíco. Milík Gaj nakonec vstoupil do mého života, otevøel mnì cestu k dìlnické každodennosti a pøesvìdèil mì, že v ní hrálo náboženství nesmírnì dùležitou roli, a už v praktikované, nebo jen matrikové podobì. Jako fetiš, formalita, nebo jako hlubokı vztah k osobnímu Bohu.

Uvádíte, že jste mìl pøedobraz v tom, že dìlnictvo v prvorepublikové Ostravì žilo bez víry. Kde tento pøedsudek vznikl? Vaše publikace je jeho opakem?
Pamatujete si poslední dvacetikorunovou bankovku z normalizaèní éry? Na líci Žižkova busta, na rubu dobová kresba s Žižkou v èele vojsk. Ale pøed Žižkou kráèí knìz se sluneèní monstrancí na žerdi. Jako pionırovi mnì nešlo na rozum, co je to na té tyèi, proè byl Hus knìz, husité se poøád modlili, a pøitom byli pøedobrazem komunistické strany. Ty dìtské pochybnosti mì neopustily ani bìhem vysokoškolskıch studií, kdy jsem stále èastìji pochyboval o marxistické pøedstavì tøídnì a ideovì uvìdomìlého ateistického dìlnictva.

I moje babièka Marie mnì vykládala o ostravskıch stranících, kteøí za normalizace jezdili v nedìli na bohoslužby do Klimkovic nebo Velké Polomi. Bìhem vızkumù dìlnictva vzala pro mì tato marxistická interpretace ateistického dìlnictva rychle za své. Pochopil jsem, že je to s lidskou vírou a nevírou mnohem komplikovanìjší, zvláštì v dìlnickém prostøedí s jeho latentním sociálním napìtím a každodenními vızvami.

Zabıváte se i dalšími mìsty se silnım dìlnickım zázemím, jako je Kladno, Zlín, Jablonec nad Nisou. Do jaké míry v nich lze najít spoleèné oblasti zájmu?
Mìsta byla vybrána po zralé úvaze, aby mezi nimi neexistovaly jen dvoustranné vazby, ale rovnou jakási sí vazeb. Kladno a Ostrava jsou tradièní prùmyslová mìsta 19. století s pøevahou tìžkého prùmyslu, Jablonec a Zlín naopak exportnì orientovaná mìsta s velmi specifickımi vırobními a ekonomickımi podmínkami v dominantním lehkém prùmyslu. Dùležitou roli hrály i jazykové a národnostní pomìry – Nìmci v Jablonci, Poláci v Ostravì, Èeši ve všech mìstech. Klíèem k volbì tìchto mìst byla i jejich role na mapì meziváleènıch náboženskıch kultur – Kladno bylo centrem bezvìrectví, Ostrava spiritismu a Církve èeskoslovenské, baovskı Zlín byl misijní destinací pro všechny církve a Jablonec byl bránou do èeskıch zemí Armádì spásy, adventistùm i nìmecké Jednotì bratrské.

A docházelo mezi nimi a Ostravou k nìjakım konkrétním spoleèenskım kontaktùm?
Mezi všemi lokalitami panovala èilá vımìna informací, zkušeností i lidského kapitálu, jak by se dnes možná øeklo. Staèí se podívat na ohlasy kladenskıch pováleènıch sociálních nepokojù a meziváleèného stávkového hnutí na Ostravsku. Nezapomínejme, že Kladno bylo kolébkou komunistické strany, Ostrava zase baštou sociální demokracie a Jablonec s Libercem centry nìmeckıch parlamentních stran. Ve Zlínì panovaly specifické pomìry ve všech smìrech. Ostrava dostala pøekvapivì pøednost pøed Zlínem, když se salesiáni koncem 20. let usazovali v èeskıch zemích. V tomto vıètu bych mohl pokraèovat.

Martin Jemelka

Rodák z Ostravy Martin Jemelka (nar. 1979) pùsobí v Masarykovì ústavu a Archivu AV ÈR. Zabıvá se moderními hospodáøskımi, sociálními a náboženskımi dìjinami, dìjinami prùmyslovıch mìst a každodennosti. Èeské odborné a laické veøejnosti je znám pøedevším jako autor a spoluautor deseti knih o dìlnictvu, dìlnickıch koloniích a koncernu Baa. Vìnuje se rovnìž hudební publicistice a byl odbornım poradcem dvoudílného televizního filmu Dukla 61 (2018).

Podle jakého klíèe a jaké metody jste se publikaci rozhodli uspoøádat?
Kniha je vedle mého úvodu a závìru v podstatì rozdìlena do tøí oddílù. První oddíl je vìnován institucím – mìstùm, náboženskım spoleènostem a subjektùm politického a veøejného života. Druhı oddíl je nejobsáhlejší a jeho tématem je náboženská praxe v dìlnickém prostøedí. Zkušenost s válkou, pováleèná náboženská revoluce, pøestupové hnutí, specifické pastoraèní pomìry v prùmyslovıch mìstech, jejich duchovní a náboženská infrastruktura, školství, role žen a generací a nakonec i rùznıch sekt a náboženskıch skupinek – to jsou témata druhého dílu publikace. Poslední èást je dílem Jakuba Štofaníka a je vìnována takzvané sociální otázce, tedy angažování náboženskıch spoleèností v sociální oblasti, a to v nejširším smyslu slova.

Mimo jiné se vìnujete i spiritismu, kterı je nyní spíše záležitostí nadšencù...
Spiritismus je obdivuhodnı sociální a náboženskı fenomén. Na Ostravsku byl v první polovinì dvacátého století obzvláštì rozšíøenı a rozhodnì nelze tvrdit, že by dnes zcela vymizel. Je pøítomen, jen ve skryté a neveøejné podobì. Právì spiritismus, jemuž jsem vìnoval i nìkolik dílèích studií, je fenoménem, na nìmž lze dobøe demonstrovat specifika náboženského života dìlnického prostøedí. Na mysli mám jak kritické odmítání tradièních náboženskıch institucí a vytváøení vlastních paranáboženskıch struktur, tak touhu po sociálním smíru a absolutní rovnosti. Pozoruhodné je vnitøní napìtí ve spiritismu mezi sektáøskım køesanskım spiritismem a agnostickım scientistickım spiritismem, kterı se prezentoval spíše jako vìda než víra.

Knihu vymezujete léty první republiky, tedy 1918 až 1938, proè?
Na to lze odpovìdìt jednoduše a jednoznaènì. Aèkoliv náboženské a konfesní právo Rakouska-Uherska patøilo v Evropì pøed první svìtovou válkou k nejliberálnìjším, byla to právì meziváleèná éra, kdy velmi tolerantní konfesní pomìry a neustálé pøetøásání otázky nikdy nerealizované odluky státu a církví vedly k vytvoøení velmi konkurenèního prostøedí. V nìm se støetávaly náboženské i nenáboženské ideologie, náboženské spoleènosti a skupiny soupeøily o duše dìlníkù. Ti si mohli vybírat z pestré názorové palety církví a jejich infrastruktury a služeb.

Rozhodli jsme se používat pro tyto pomìry marketingová oznaèení a pøirovnání. Jsem pøesvìdèen, že tomu tak bylo. Zvláštì v sociálnì a ekonomicky napjatıch letech pováleèné hospodáøské krize a Velké hospodáøské krize sehrávala náboženská infrastruktura a portfolio nabízenıch služeb naprosto zásadní roli v rozhodování dìlníkù mezi konkrétní církevní pøíslušností, nebo jejím odmítnutím.

Náboženské cítìní se utváøí po nìkolik generací. Do jaké míry jste tento rys mohli ve svém badatelském úsilí zohlednit?
Role žen a generací je v náboženském životì neodmyslitelná. Ostatnì, dodnes se na tom mnoho nezmìnilo. Dìti, vdané ženy, vdovy, senioøi byli patrnì tìmi nejaktivnìjšími aktéry náboženského života. Napøíklad mezigeneraèní pøedávání náboženské zkušenosti a vzdìlání jsou bez jejich angažování nepøedstavitelné. Ve druhém táboøe naopak stáli muži produktivního vìku, pro nìž bylo odmítání náboženské praxe rozšíøenou souèástí osobní a kolektivní identity. Èasto však jen doèasnì. Ambicí knihy proto bylo také rehabilitovat roli žen a seniorù v dìlnickém prostøedí.

Vidíte dnes díky vazbì dìlník a víra v novém svìtle premisu „Modli se a pracuj“?
Pøiznám se, že benediktinské heslo „Ora et labora“ mì bìhem vızkumu a práce na knize nenapadlo. Pokud se ovšem ptáte na vztah práce a náboženství, pak je to jedno z ústøedních témat publikace. V knize se mu na institucionální úrovni vìnoval kolega Jakub Štofaník, a už na pøíkladu odborového hnutí, nebo vzdìlávání duchovních v sociální problematice.

Snažil jsem se sledovat linii vztahu náboženské a socioprofesní struktury dìlnické populace. Na silnìjší èi naopak slabší religiozitu urèitıch profesí mìla vliv øada okolností, napøíklad pracovní podmínky nebo míra politické organizovanosti. Horníci pracovali ve fatalistiètìjších pracovních podmínkách než jabloneètí skláøští dìlníci. Krátkost lidského života si uvìdomovali hmatatelnìji než zamìstnanci Baovıch závodù. Dùležitou roli ovšem hrál vìk, pohlaví, vzdìlání a øada dalších faktorù.

Do jaké míry považujete svou práci za uzavøenou a co vás èeká?
Téma náboženského života prùmyslového dìlnictva mì pronásledovalo dobrıch dvacet let. Jen tak se jej nezbavím a nevzdám. V nejbližší dobì mì bude zamìstnávat finále projektu vìnovaného digitalizaci Masarykovy korespondence pøed rokem 1918, projekt online vzdìlávání seniorù v historickıch vìdách a také se vracím ke starším vızkumùm firmy Baa za první svìtové války.

Football news:

Agnelli left the post of head of the Association of European Clubs. All 12 clubs of the founding clubs of the Super League have also left
The start of the Super League is scheduled for August. 20 clubs, matches in the middle of the week, clubs will be able to play in the national championships
Agnelli resigns as head of the Association of European Clubs. The participants of the Super League scored for an emergency meeting-they supported UEFA
Florentino Perez is the chairman of the European Super League. Andrea Agnelli and Joel Glazer are the deputies
Thibaut Courtois: Getafe have a tough field. There are so many injuries in Real Madrid that it is difficult to rotate
Zidane on Diaz's offside: I don't need to say anything. The referees must decide whether there was an offside or not
Marcelo on La Liga: Real Madrid is trying to win all the tournaments. We didn't have much time to rest