Czech Republic

Opětovné vypnutí ekonomiky by zabilo víc firem než to jarní, říká ekonomka

Z vızkumu vyplıvá, že odolnost èeské ekonomiky èelící první koronavirové vlnì byla vyšší, než jste si mysleli. Pøesto nás krize vrací o pár let zpìt. Kam se podle vás Èesko propadlo?
Èesko zchudlo. Zchudnou ale i jiné státy. Ještì bìhem letošního léta to vypadalo, že nezchudneme vıraznì víc než okolní státy. Dnes si už nejsem tak jistá. I tak nás koronavirovı šok a jarní preventivní lockdown mìl pøipravit o tøi roky rùstu. 

Ekonomika na jaøe prokázala neoèekávanou houževnatost. Zatímco mnozí se báli hlubokıch dvoucifernıch poklesù, ztráty na produkci i zamìstnanosti byly nižší. Celonárodní karanténa pøipravila tuto ekonomiku o 169 miliard korun. Každı den karantény nás stál 4,4 miliardy. Na to by vláda mìla pamatovat, až bude znovu pøijímat preventivní opatøení proti souèasné masivní vlnì šíøení covid-19. Chytrá øešení jsou na místì. Plošná opatøení by znovu ochromila ekonomiku a její obyvatele.

Èeská ekonomika byla už pøed covidem ve fázi oslabení. Jakımi neduhy èi nemocemi už trpìla?
Rychle zapomínáme, hlavnì na to špatné. Lidská pamì je selektivní. Na minulost hledíme s nostalgií. Málokdo z nás si vzpomene, že už loni mnozí hovoøili o zpomalení ekonomiky, o schváleném schodku státního rozpoètu, ve kterém už v lednu letošního roku zela po mnoha letech pøebytkù miliardová díra, o ochabující zahranièní poptávce a nebezpeèné závislosti Èeska na automobilovém a na nìj navázaném prùmyslu.

Dálnice D1 pøipomínala spíše parkovištì než vysokorychlostní komunikaci a zácpy na ni ochuzovaly tuto ekonomiku o miliardy roènì (podle studie Raiffeisenbank ze srpna 2019 30minutové zdržení na D1 pøipraví naši ekonomiku o zhruba 1,1 miliardy korun roènì). 


Svižnı rùst mezd tlaèenı jednak zespoda, minimální a následnì zaruèenou mzdou a jednak veøejnım sektorem, kde platy rostly opravdu rychle, narážel na další neduh èeské ekonomiky – na vysokou pracovní nároènost vıroby a závislost na levné èi aspoò levnìjší práci. Rostoucí mzdové náklady, nižší zisky firem, nižší firemní investice, to je cesta do pekel. 

Naopak je tøeba investovat více. Na trhu práce bude chybìt èím dál více práceschopnıch osob (potenciálních nástupù na trh práce je o polovinu ménì než pøed dvaceti lety: 90 tisíc vs. 190 tisíc). Navíc technologickı pokrok se nezastaví a konkurence nikdy nespí.

Jak dlouho mùže trvat, než se dostaneme z této krize?
V pøíznivìjším scénáøi dva roky. V pøípadì další èi dalších masivních vln pandemie, které ovlivní naše spotøební chování a zvyky, zahubí celé (pod)obory ekonomické èinnosti, pøimìje firmy k omezení èinnosti, to bude trvat i mnoho let. Strach paralyzuje nejen naše tìlo a mysl, ale i ekonomiku. 

V takovém scénáøi by postcovidovı svìt byl zásadnì jinı než pøedcovidovı. Ale ani pøi naplnìní pøíznivého scénáøe nevìøím, že bychom se vrátili do pùvodních kolejí. Svìt už zùstane tak trochu jinı. V lepším pøípadì se pouèíme a zapracujeme na naší odolnosti, odolnosti zdravotnictví, ekonomiky, politiky atd. Pak bude lépe.

Helena Horská

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Teï se již hovoøí o druhé vlnì koronavirové pandemie. K jakému propadu ekonomiky mùže dojít a co je podle vás v nejvìtším ohrožení?
Druhou vlnu už žijeme. Zmìna na postu ministra zdravotnictví koronavirus nezažene. Ekonomiku by nejvíce poškodila plošná opatøení – národní karanténa. Opìtovné vypnutí ekonomiky by nepøežilo daleko víc firem než to jarní. 

Obèanùm i firmám došly rezervy a nestihli si vytvoøit nové. Nìkteøí se ještì ani z jarní vlny neotøepali. Mnohé sociologické prùzkumy ukazují, že covidovı šok nejcitelnìji zasáhl nízkopøíjmové skupiny obyvatel a samoživitele s dìtmi. Z firem jsou nejvíce postižené ty, které pùsobí v oblasti HoReKa (hotely, restaurace a kavárny). 

Pokud by se nám nepodaøilo omezit šíøení covidu-19, hrozí ztráty na životech, zhroucení systému zdravotní péèe, nedostatek zamìstnancù, komplikace v dodávkách zboží a služeb a opìtovné zastavení ekonomiky. Ke konci roku bychom sklouzli do další recese a škrábání se z ní by bylo nejen bolestivé ale také vyèerpávající. Na úroveò pøed covidem bychom se dostávali nìkolik let, bìhem kterıch by naše ekonomika bìžela maximálnì na 90 procent pùvodní pøedcovidové úrovnì.

Dobrá zpráva je, že lidé bìhem léta trávili dovolenou v Èesku a utráceli. Èeši jsou ale obecnì pøíliš obezøetní a bìhem krize spíš šetøí, než aby utráceli a roztáèeli ekonomiku. Jak vnímáte tento èeskı naturel?
Podobnı tomu nìmeckému a rakouskému. Obezøetnost a støídmost byla a je na místì. Moc se mi líbila projevená solidárnost a upøímnı zájem o naši zemi a podnikatele v ní pùsobící. Sama jsem vyrazila s rodinou po Èechách a moc jsme si to užívali! Služby se zlepšily. Byly profesionálnìjší, než bıvalo, a všude vás vítali s otevøenou náruèí. Kéž by nám to zùstalo. Moc bych si to pøála.

Znovu se teï se otevøelo téma superhrubá mzda a odvody. Je to dobré øešení, aby lidé mìli na ruku víc penìz a mohli tak víc utrácet?
Otázka superhrubé mzdy je složitá, složitìjší než by se na první pohled mohlo zdát. Superhrubá mzda je paskvil našeho daòového systému, není to ale to, co nás nyní nejvíce trápí. Zrušením superhrubé mzdy bez zavedení progresivní sazby danì (pozn. systém progresivního zdanìní je už v ÈR uplatòován) v absolutním vyjádøení nejvíce prospìje vysoko pøíjmovım skupinám. Covidovı šok ale trápí pøedevším nízkopøíjmové. Jinımi slovy zrušení superhrubé mzdy míøí zcela mimo terè, mimo problém, kterı je tøeba øešit. Zvıšení nezdanitelnıch èástek by prospìlo více a bylo by i spravedlivìjší.

Druhá støela mimo vychází ze statistiky, ze které plyne, že zamìstnavatelé v Èesku platí druhou nejvyšší sazbu sociálního pojištìní za zamìstnance v EU. Jestli nìco škrtat, rušit, okrajovat, tak odvodové zatížení práce. To èiní naši práci drahou, aè podle obsahu našich penìženek je naopak levná. Pokud by firma za svého zamìstnance dál platila stejnou superhrubou mzdu a stát by se uskromnil v požadavcích na inkasované pojištìní (které mimochodem tvoøí 40 procent všech pøíjmù státní pokladny, tj. 540 miliard roènì), spokojeni by byli všichni, zamìstnavatelé, stát a zamìstnanci urèitì. 

Zamìstnanec by mìl vyšší èistı pøíjem a zamìstnavatel sice stejnì drahého zamìstnance, ale lépe placeného, tudíž pøedpokládám, že i spokojenìjšího. Nakonec by i státu z toho nìco „káplo“ a vıpadek inkasa do rozpoètu by nemusel bıt tak vıraznı.

Nezamìstnanost zatím pøíliš neroste. Kolik pracovních míst se podle vašich propoètù podaøilo zachránit antivirovımi opatøeními?
Z pohledu zvenèí naše ekonomika podle údajù o nezamìstnanosti vypadá jako ráj v Evropì. Za nízkou nezamìstnaností se ale skrıvá mnoho bolestivıch ALE. 

Než nás zasáhla pandemie, na trhu práce panovat všudypøítomnı nedostatek pracovních sil. Protože více než na kvalitu a pøidanou hodnotu pracovního místa, tato a pøedešlé vlády kladly dùraz na kvantitu – vysokou zamìstnanost. Chlubili jsme se nejnižší mírou nezamìstnanosti v EU a tou se chlubíme dál.

Èeská vláda, stejnì jako mnoho evropskıch státù (…na rozdíl od USA), sáhla hned na zaèátku šoku po opatøeních na podporu stávající zamìstnanosti. Kdyby programy Antivirus nebyly, míra nezamìstnanosti by podle našich propoètù narostla pøes pìt procent (pøes 400 tisíc registrovanıch nezamìstnanıch). Nezamìstnanost se ale i v polovinì záøí drží na 3,8 procenta (zhruba 280 tisíc žadatelù). Odvozuji, že programy Antivirus udržely pøi životì zhruba 130 tisíc pracovních míst.

Jaké opatøení pro udržení zamìstnanosti mìlo pro firmy smysl a co zpìtnì považujete za nesmyslnou podporu?
Udržovat zamìstnanost za každou cenu se mùže nevyplatit a to všem: firmám, zamìstnancùm i státu. Trh práce teï stát udržuje na steroidech a nikdo neví, v jakém stavu skuteènì je. Kolik pracovních míst pøežívá jen díky „kapaèkám“, ve kterıch teèou dotace státu pøes program Antivirus? Ve skuteènosti to mùže bıt více, než odpovídá rozdílu mezi pùvodní oèekávanou a stávající mírou nezamìstnanosti (viz náš odhad 130 tisíc pracovních míst). 

Pokud tato pracovní místa, nejen jejich èást, má malou šanci na pøežití, proè je živit z našich daní? Po odeznìní šoku bylo nejlepší tuto pomoc vypnout a zjistit, jak na tom jsme. Mnozí zamìstnanci by sami šli „za lepším“: za lépe placenou prací v perspektivnìjším oboru nebo u perspektivnìjšího zamìstnavatele. Takhle jen podporujeme starou skomírající strukturu ekonomiky, špatnì placená pracovní místa s malou šancí na pøežití.

Podpoøit a udržet firmy, které na tom již pøed covidem-19 nebyly nejlépe, podle vás nemìlo smysl. Proè?
Protože nìkteré firmy byly typu „zombie“. Už pøed pandemií mìly problém s rostoucími mzdovımi náklady a nedostatkem levné pracovní síly. Nechceme bıt „montovnou“, chceme se posunout dál. A nìkterou vırobu nebo její èást se v Èesku už prostì nevyplatí provozovat. To je holı fakt. Chceme-li žít lépe, potøebujeme ekonomiku postavenou na èeském umu, schopnostech a dovednostech. Ne na tom, že jsme „levnou námezdní silou“.

Pokud se máme dostat z krize, podle vás je klíèové se proinvestovat? Jak konkrétnì? A kde na to vzít?
Investice nesmí bıt obìtí covidu-19! Vláda neustále opakuje, že investuje, že se z krize proinvestujeme. Faktem ale je, že v roce 2019 na investice z veøejnıch zdrojù se vìnovalo 4,3 procenta HDP. Na dotace ale 6 procent HDP!

Když hovoøíme o investicích a potøebì se z krize proinvestovat, neznamená to, že hovoøíme jen o investicích státu. Investice veøejného sektoru v historii tvoøily jen zhruba jednu pìtinu všech investic (max 23 procent). Role státu v oblasti investic je zajistit základní infrastrukturu: dopravní, informaèní, zdravotnickou atd. To ostatní spadá na soukromı sektor, kterı sám ví nejlépe, do èeho investovat a do èeho ne. A bere na sebe rizika spojená s investicemi. 

Bohužel nejvìtší „investièní“ manko pøipadá na stát. Nedokonèená páteøní dálnièní sí, nevystavìné vysokorychlostní železnièní koridory, moderní zabezpeèení železnic, zdravotnictví, školství, péèe o seniory... Za IT systémy ve státní správì jsme už utratili miliardy a vısledek nikde!

Kde na to vzít? Aktivovat vlastní zdroje, najít úspory ve zbytnıch vıdajích (jízdenkovné, rouškovné…) a využít nízkıch úrokovıch sazeb a na návratné investice si pùjèit na finanèních trzích.

Jaké konkrétní investice mohou Èesko vymanit z krize, aby bylo lépe?
Jedinì chytré. Ty, které zvednou vıkonnost naší ekonomiky, zlepší kvalitu našeho života. Investice hodné 21. století, ne hladové zdi z dob Karla IV.

Èesku ani po tøiceti letech od sametové revoluce nemá dokonèenou páteøní sí. Poláci i Rumuni staví rychleji než my. Chybí nám vysokorychlostní železnièní tratì, které by ulevily silnièní dopravì. Chybí nám obchvaty mìst, nejen Prahy. Ve velkıch mìstech chybí dostupné byty – podle mıch odhadù více než 90 tisíc bytovıch jednotek, z toho ètvrtina v Praze.

Co si pøedstavit pod chytrımi soukromımi investicemi, aby se èeská ekonomika posunula do 21. století?
Chytré investice nás mají pøipravit na budoucnost a s ní spojené vızvy a napravit chyby minulosti. Aby naše firmy snáze èelily klesajícímu poètu práceschopnıch lidí vlivem stárnutí obyvatel a nástupu slabších roèníkù na trh práce, potøebují automatizovat a robotizovat. Cílem je zvıšit odolnost celé ekonomiky vùèi nejen organickım ale i poèítaèovım virùm. Pokud chceme omezit dopad naší civilizace na životní prostøedí, mìli bychom investovat více do alternativních zdrojù energie, snižovat emise škodlivıch plynù apod. Mìli bychom se zamìøit na vzdìlávání a kapacitu a kvalitu našeho zdravotnictví.

Co tyto chytré investice mohou pøinést?
Vymanit se z pozice levné ekonomiky vyžaduje investice, ale ne jen finanèní, ale i „lidské“. Nemùžeme mít „chytøejší“ ekonomiku, než jsme my sami. Nyní plıtváme svım potenciálem – máme navíc. Nevyužíváme svého potenciálu. Musíme vybavit zamìstnance lepšími stroji, technologiemi a zároveò se musíme vzdìlávat a rozvíjet. Pak se zbavíme na vìky nálepky levné ekonomiky.

A co chytré veøejné investice, kam a kolik je podle vašich propoètù nezbytné investovat a proè?
Abychom se z covidového šoku probrali co nejrychleji, potøebujeme, aby místo propadu investic, investice rostly. Stát letos slíbil proinvestovat o 30 miliard více, ale propad celkovıch investic bude vıraznì vyšší. Do roku 2023 mùže podle naší makroekonomické prognózy chybìt až 660 miliard jak soukromıch tak státních investic.

Co považujete za sporné a zbyteèné investice? Co nás z krize nevyvede? Kam je podle vás zbyteèné v tuto dobu investovat?
Nad pøínosem nìkterıch investic v našem státì, ale èasto i jinde ve svìtì nepanuje shoda. Nìkteré nezapadají do evropského konceptu èi strategie, nìkteré mají sporné èi špatnì vyèíslitelné náklady, dopady na ekonomiku, životní prostøedí a to i po zohlednìní tzv. externalit, tj. vedlejších vlivù pozitivních i negativních. 

Pøíkladem je napøíklad vıstavba jaderné elektrárny Dukovany èi velké vodní pøehrady a díla. Za zbytné považuji ty investice, jejichž finanèní, spoleèenskı èi ekologickı pøínos je negativní. Pøíkladem je tøeba reklamní kampaò na podporu domácího turismu za dvì miliardy, vinaøskı fond, specializovaná sportovištì bez zøejmého zájmu a plánu na jejich využití, kanál Odra–Dunaj...

A co èeští obèané, jak se mají chovat v dobì krize, aby nebylo hùø?
S rozvahou, ohleduplnì a zodpovìdnì. Nyní v dobì rychlého šíøení covidu-19 není èas na falešné hrdinství a na rebelii proti nošení roušek v uzavøenıch prostorách. Ošvejkovat lze ledacos, v tom jsme dobøí, ale covid-19 je neviditelnım zlem, které se jen tak ošvejkovat nedá.

Football news:

Ronaldo re-tested positive for the coronavirus. He probably won't play against Barca (Correio da Manha)
Simeone's most crushing defeat at Atletico: lack of Parti, clever adaptation of the flick and grandiose Coman
Barca players are unhappy that some players have extended their contracts with reduced wages (Marca)
Capello on the debut of the Beginning: Fantastic goal. I spoke with Gasperini, he is happy
A Spanish journalist compared Fati to a black salesman running away from the police. Barcelona sues (despite the apology)
We play with major soccer bandits, and I get a yellow for it? Mueller - referee of the match with Atletico
Samuel eto'o: Guardiola is great. He didn't go out just for Messi