Czech Republic

Obrazem: Architektura víry. V Česku se po roce 1989 postavilo několik desítek kostelů

Možná se to na první pohled nezdá, ale i v Česku, které je známé vysokým podílem nevěřících, se staví moderní kostely. Po Listopadu 1989 jich v republice vzniklo hned několik desítek, a to zejména na Moravě a ve Slezsku. Podle architekta sakrálních staveb Marka Štěpána je jejich stavba odrazem doby a měla by promlouvat k lidem. Nejnovější církevní stavbou je kostel na pražském Barrandově.

Kostel Krista Spasitele na jižním okraji Prahy vysvětil v neděli 22. listopadu pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Velký nárůst obyvatel na sídlišti Barrandov a nedostatečná kapacita příslušného barokního kostelíka na Zlíchově, to byl důvod proč nový svatostánek vznikl. Kostel patří k novodobým církevním stavbám, které se vyznačují hlavně svým jednoduchým a čistým vzhledem.

Uvnitř je komunitní centrum se sálem, klubovnami a kavárnou, které bude sloužit ke konání různých společenských akcí. "Plánujeme zde pořádat koncerty, výstavy, taneční večery, filmová promítání, divadlo nebo večery s herci," popisuje ředitelka komunitního centra Krista Spasitele Hana Tyrralová.

Kostel byl postaven podle návrhů architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause, ještě ale není úplně dokončen. Chybí mu dohotovit například prosklený prstenec ve střeše, který má symbolizovat otevřenou bránu k nebesům. Stavbu také zdobí barevná vitráž od sochaře Petra Váni.

Kardinál Dominik Duka posvětil 22. listopadu 2020 nový kostel Krista Spasitele v Praze na Barrandově.

Kardinál Dominik Duka posvětil 22. listopadu 2020 nový kostel Krista Spasitele v Praze na Barrandově. | Foto: ČTK

Proč se vlastně nové kostely stále staví

Novodobé svatostánky jsou v dnešní době velice populární. "Na první pohled se může zdát, že jich je už postavených dost. Je nutné ale dodat, že jsou na dnes již nevhodných místech. Na vesnici přebývají, ve městech a na sídlištích chybí," vysvětluje architekt Marek Štěpán. Podle něj je to důsledek velkého přesunu lidí během posledních desítek let, kdy právě stěhováním populace počet obyvatel ve městech narostl.

Lidé se vystěhovali z oblastí, kde dnes kostely přebývají, a jsou tak nevyužívané. Právě v moderních městech, a zejména na těch sídlištích, kde se současně nachází nejvíce věřících, kostely naopak chybí.

Vzhled kostelů a jiných církevních staveb se během staletí mění. Podle Marka Štěpána by měl novodobý kostel vyjadřovat soudobý názor na architekturu. "Není přijatelné stavět kopie historických staveb. Pokud je u stavby ale důležité se odkázat na historii a minulost, pak je takový odkaz třeba nově myšlenkově přestavět," míní. Častěji než historizující stavby vznikají v Česku ryze moderní.

Účel kostelů se s časem nemění, pouze rozrůstá. Mimo svou duchovní funkci dnes novodobé církevní stavby slouží také jako místo pro setkávání a vzdělávání lidí. "Každý moderní kostel má v sobě i komunitní centrum," vysvětluje architekt Štěpán. Lidé tak mohou místo navštěvovat nejen pro bohoslužby, ale také se v něm mohou sejít s přáteli, zajít si na koncert nebo třeba oslavit narozeniny.

Proces realizace takovýchto církevních objektů je ale velice zdlouhavý. Například právě nový kostel Krista Spasitele na Barrandově, který se začal plánovat již v roce 2010, dostal své reálné obrysy až dlouho poté. Nicméně úvahy o stavbě vznikly mnohem dříve, a to společně s plánem na výstavbu zdejší čtvrti v roce 1934. Od počátečního nápadu tedy uběhlo už přes osmdesát let. "Až když na Barrandově mezitím vyrostlo panelové sídliště o velikosti menšího města, začala být potřeba nového kostela velice aktuální," popisuje farář Josef Ptáček.

Nejvíce moderních kostelů patří Moravě a Slezsku

Nejvíce nových církevních staveb, hlavně římskokatolických, vyrostlo po roce 1989 na Moravě a ve Slezsku. Za poslední tři desetiletí jich tam postavili čtyři desítky. Příkladem je třeba kostel Svaté Rodiny v Luhačovicích na Zlínsku, který byl otevřen necelých deset let po revoluci. O šest let později pak otevřeli kostel Panny Marie Pomocnice ve Zlíně na Jižních Svazích. A v roce 2017 v Sazovicích na Zlínsku vysvětili v kostel svatého Václava, jehož válcový tvar byl inspirován rotundami z doby tohoto českého světce.

K nejznámějším polistopadovým církevním stavbám pak v Praze patří kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Strašnicích, který je charakteristický svým nezvyklým tvarem hyperboly. Stavbu navrhl architekt Jindřich Synka a postaven byl mezi lety 1992 a 1994.

Podobně jedinečný tvar má například kostel svaté Alžběty v pražských Kbelích, který byl vysvěcen v roce 2004. Kostel má tvar elipsy a má připomínat bochník chleba, z něhož byla část odkrojena.

V Čechách je moderních kostelů o něco méně než na Moravě, ale zajímavou stavbou je například kostel svatého Karla Boromejského v Písku, který má tvar hvězdy, nebo klášter Matky Boží v Novém Dvoře u Toužimi, který byl postaven v roce 2004. Ve stejném roce vysvěcen architektonicky odvážný ekumenický kostel Boží lásky v Budislavi u Litomyšle.

Football news:

Liverpool's results are an anomaly. Don't be fooled by the shouting-the crisis is not so global (although it may cost the championship) Showsport's emotional reaction to Klopp's results
Leicester have stopped negotiations on the loan of Eriksen due to the high salary of the player
Buffon-Ronaldo: CR 760! I could have scored less
Barcelona's appeal against the suspension of Messi was rejected
The youngster agreed to go to Arsenal. Real will give midfielder in rent without the right of redemption
President of Genoa: I intend to keep Shomurodov. Juventus did not contact us
Liverpool have not scored any of their last 87 shots in the Premier League. The team has 4 consecutive matches without goals