„Bude-li fiskální politika posunuta do expanzivního módu, tak z pohledu mìnové politiky to pøibliuje její normalizaci,“ uvedl Rusnok na ètvrteèní tiskové konferenci k stabilitì finanèního sektoru.
Aktuální prognóza ÈNB poèítá nejprve se stabilitou trních úrokovıch sazeb následovanou jejich postupnım rùstem pøíští rok. Vìtšina bankovní rady ÈNB se ale na základì záznamu z jednání 5. listopadu domnívá, e zvyšování úrokovıch sazeb k normálu bude vyadovat více èasu, ne prognóza pøedpokládá. Rusnok tehdy uvedl, e nelze vylouèit to, e sazby se nebudou zvyšovat celı pøíští rok. Rada 5. listopadu nechala jednomyslnì úrokové sazby beze zmìny. Základní úroková sazba tak zùstala na 0,25 procenta.
Zdroj: ÈNB
Podle alternativního scénáøe ÈNB ohlednì vıvoje ekonomiky, kterı poèítá s pøijetím dodateènıch rozpoètovıch opatøení, napøíklad zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb danì 15 a 23 procent nebo pokraèování podpory podnikatelùm, by ekonomika pøíští rok stoupla o 2,4 procenta a v roce 2022 o ètyøi procenta. Základní scénáø prognózy ÈNB poèítá pøíští rok s rùstem ekonomiky o 1,7 procenta a v roce 2022 s rùstem o 4,2 procenta.
Rusnok: Sníení daní není nejšastnìjší
„Tušíme, e se nejedná o krátkodobou záleitost a strukturálnì to není zrovna nejšastnìjší zacílení podpory z hlediska efektu na nìjakou protikrizovou úèinnost tìch opatøení,“ uvedl Rusnok k aktuálním návrhùm na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb danì z pøíjmu 15 a 23 procent v rámci daòového balíèku. Ten by mìl nyní projednávat Senát.
„Èasová úèinnost na dva roky je z mého pohledu nepøesvìdèivá. V tuto chvíli to od nás ádnou reakci nevyaduje. Uvidíme do budoucna, jakı to bude mít proinflaèní efekt,“ uvedl dále guvernér. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zavedení sazeb 15 a 23 procent na dva roky. V samotném návrhu to ale explicitnì uvedeno není. Sám premiér uvedl, e je to jen politickı slib prezidentovi.
Oznámené sníení daní podle guvernéra bude mít u velké èásti obyvatelstva relativnì malı efekt. „U tìch vıše pøíjmovıch skupin skonèí v úsporách a investicích ne zcela produktivního charakteru, napøíklad právì v nemovitostech. Take to není zrovna nejšastnìjší,“ uvedl. Dodal, e 20 let upozoròují zahranièní instituce, vèetnì OECD, e hlavní problémem èeského trhu práce není daò z pøíjmu, ale pomìrnì vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištìní.
„Z hlediska krátkodobého by problém bıt nemìl, ale zøejmì to zakládá dlouhodobìjší trend, co by u mohl bıt problém. Zatím je pøedèasné to nìjak hodnotit,“ uvedl dále Rusnok.
Øeditel sekce finanèní stability ÈNB Jan Frait upozornil, e ÈNB sleduje vıvoj státního dluhu i jeho financování a chystá se jej podrobit zátìovım testùm. Èeské banky drí vıznamnı objem státních dluhopisù a jakıkoliv šok by mìl na nì dopad, a tím i na finanèní stabilitu. „Zatím se toho neobáváme, protoe nìjakou dobu bude poptávka po èeské státním dluhu trvat,“ uvedl.
