AfD jednání kontrarozvìdky ostøe kritizovala. „Postup BfV je skandální,“ prohlásil spolupøedseda AfD Tino Chrupalla.
Ten se ohradil také proti tomu, e aèkoli tajná sluba nesmí sdìlit veøejnosti, koho sleduje, v pøípadì AfD se informace dostala do médií. To podle nìj stranu v demokratické politické soutìi poškodí. Nìmecko letos èekají parlamentní volby a také nìkolik hlasování do zemskıch snìmù.
Šéfka poslanecké frakce AfD ve Spolkovém snìmu Alice Weidelová právì s odkazem na nadcházející volby prohlásila, e kontrarozvìdka jedná èistì politicky, co bude mít právní dohru.
„Jsem si jistá, e zaøazení AfD (na seznam podezøelıch z pravicového extremismu) u ústavního soudu neuspìje,“ øekla.
Na celostátní úrovni se kontrarozvìdka loni v bøeznu rozhodla sledovat národovecké Køídlo (Der Flügel) uvnitø AfD, protoe se podle ní potvrdilo podezøení, e je to uskupení s krajnì pravicovım zamìøením.
Køídlo se sice mezitím formálnì rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silnì zastoupen. O celou stranu se pak kvùli monım radikálním postojùm zaèaly postupnì zajímat tajné sluby v jednotlivıch spolkovıch zemích, mimo jiné v Braniborsku, Durynsku nebo v Sasku.
AfD je podezøelá na celonìmecké úrovni
Podle informací magazínu Der Spiegel je ale AfD ji povaována za podezøelou z pravicového extremismu na celonìmecké úrovni. To znamená, e BfV mùe stranu sledovat za pouití všech zpravodajskıch postupù vèetnì tìch tajnıch.
Kontrarozvìdka se ale kvùli neskoèenému øízení pøed správním soudem zavázala, e prozatím nebude tajnì sledovat poslance Spolkového snìmu, zemskıch snìmù a Evropského parlamentu z øad AfD, a to vèetnì kandidátù do letošních nìmeckıch parlamentních voleb.
Ze stejného dùvodu podle Der Spiegelu kontrarozvìdka zatím nesmí oznámit, e opozièní stranu zaøadila na seznam podezøelıch z radikální èinnosti.
„S ohledem na neskonèené øízení a s respektem k soudu se BfD v této vìci nevyjadøuje veøejnì,“ citoval magazín mluvèí kontrarozvìdky. AfD toti podnikla øadu právních krokù, kterımi se chce u soudu domoci toho, aby ji kontrarozvìdka nemohla sledovat.
Øada kontroverzních vırokù
Èlenové AfD se v minulosti dopustili øady kontroverzních vırokù, které vyvolaly pobouøení politikù i veøejnosti. Loni v dubnu se strana napøíklad zbavila svého mluvèího Christiana Lütha, kdy se ve zveøejnìném soukromém rozhovoru oznaèil za „fašistu“ a èlovìka s „árijskım pùvodem“.
Šéf poslancù AfD Alexander Gauland v minulosti mluvil o tom, e doba nacismu je jen „ptaèím trusem“ na úspìšnıch nìmeckıch dìjinách, spolupøedseda durynské frakce AfD Björn Höcke zase kritizoval památník holokaustu v centru Berlína jako památník hanby.
„My Nìmci jsme jedinım národem, kterı si zasadil památník hanby do svého srdce,“ uvedl s odkazem na pietní místo v centru metropole nedaleko Braniborské brány. Höcke v této souvislosti vyzval k obratu v tom, jak Nìmecko k pøipomínání své minulosti pøistupuje.