Molekulární nůžky CRISPR-Cas9 umí "vystřihnout" chybnou část DNA a v případě některých nemocí se vědci už učí, jak špatný genom nahradit zdravým. V současnosti už se testují na pacientech s rakovinou, srpkovitou anémií či chorobami očí. Metoda může v budoucnu pomáhat také lidem s nemocemi jater či se svalovou dystrofií. Za svůj objev získaly na začátku října Američanka Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová z Francie Nobelovu cenu za chemii. V roce 2012 ho popsaly v časopise Science. Jako vedoucí projektu se na něm podílel Čech Martin Jínek. Po boku Doudnaové pracoval šest let. Když viděl výsledky experimentu, který měl potvrdit jejich hypotézy o funkci bílkoviny Cas9, hned tušil, že objevili něco velkého.

HN: Jak jste se dostal do týmu profesorky Jennifer Doudnaové na univerzitě v Berkeley?

Při doktorátu v Heidelbergu v Evropské laboratoři molekulární biologie jsem jí napsal, že bych u ní chtěl pracovat, a na základě pohovoru a doporučení mi její laboratoř nabídla místo. Vždycky mě fascinovala ribonukleová kyselina − RNA. Laboratoř Jennifer Doudnaové už v té době měla v tomto oboru fantastické renomé, i když to bylo hodně dlouho před tím, než přišel CRISPR-Cas9, editace genů a všechno další.

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.