Czech Republic

Narodil se homo hygienicus. Ale neradujme se. Antropolog Burchardt o erozi základních práv

Vedle osvědčené stálice evropské filozofie Giorgia Agambena je Matthias Burchardt z Německa jedním z mála filozofů dnešní Evropy, kteří v souvislosti s pandemií koronaviru vystoupili s nějakou zajímavou tezí. Burchardt naskicoval lidské stvoření, jež prý se v průběhu loňského roku začalo objevovat a jemuž on říká homo hygienicus. Co by vítězství této nové formy lidské existence znamenalo pro naši budoucnost a má jeho předchůdce homo humanus ještě šanci nástup nového vývojového stupně odvrátit?

Nejprve bych potřeboval ujasnit pojmy. Jak se ve vašem podání odlišuje homo hygienicus od člověka, kterému se říká homo humanus?

Homo humanus byl formován západoevropskou politickou tradicí osvícenství a humanismu. Sám sebe určuje důrazem na svobodu, rozum, řeč, sebeurčení, demokracii, také na hospodářský blahobyt. Považuje se za hybatele dějin. A má i svoje hodnoty a normy, vztahuje se k rodině, společenství. Hledá pravdu a uskutečňuje krásu. Pohybuje se v různých sférách života, realizuje se v nich. Takže je současně náboženský člověk, je to kulturní člověk, pracuje, vyrábí věci, hraje si. Opírá se o společnost, a přesto zůstává individualitou. Naproti tomu homo hygienicus tomu všemu absolutně nadřazuje jedinou perspektivu. Všechny životní projevy a všechny vztahy, v nichž žije, utváří podle virologického imperativu: Vyhýbej se kontaktu, nenakaž se, pečuj o své zdraví. Pojem homo hygienicus je starší, pochází od sociologa lékařství Alfonse Labische. Ten ho zkonstruoval jako kulturní figuru před víc než sto lety, figuru pro přechod z agrární k průmyslové společnosti. Já tím termínem chci popsat sociologický produkt uplynulého roku. Můj homo hygienicus byl uhněten obrazy nahánějícími hrůzu a následnými politickými kroky. Je utvářen strachem, naplňuje určitou doktrínu chování, péče, hygieny a sterility. Je to jako zimní spánek toho lidského v nás.

Rozumíte mu v jeho motivaci?

Samozřejmě se do jeho životní formy dokážu vcítit. Lidé mají strach, což chápu. Považuji za normální, že když máme strach z hrozby, chováme se opatrně. Jenomže i předtím byl náš život spoluurčován riziky. Mohli jsme havarovat s autem, onemocnět chřipkou. Problematické to začíná být, když se z hygienického pohledu stane jediná životní perspektiva, nebo dokonce politická ideologie. Protože ta nakonec funguje jako totalitární forma moci. Všechno, co je riskantní – zpívat v kostele, obejmout člověka, zajít si na koncert, chodit do školy – se nevyplatí, protože to všechno jsou od nynějška místa s výskytem nebezpečí. Křesťanská idea: Miluj bližního svého se nově překládá jako: Boj se bližního svého. Zajímavé na tom je, že homo hygienicus zaujímá svou pozici spíš z iracionálních příčin, kdy si osvojuje něco, co nelze vnímat. Nikdo z nás laiků nemůže koronavirus spatřit. Ten virus není předmětem žádné myslitelné zkušenosti. Prosím, abyste mě dobře pochopil: netvrdím, že virus neexistuje, tvrdím jen, že je nevnímatelný. Příznivec spiklenecké teorie říká: To, co nemůžu vnímat, nemůže existovat. Homo hygienicus říká: Když virus nevidím, nemohu také vidět jeho nepřítomnost. Bude tedy předpokládat, že virus je přítomen všude. Pak také vychází z předpokladu, že virus je přítomen v každé osobě, kterou potká. Tady je namístě zdůraznit jeden důležitý rozdíl mezi rizikem a nebezpečím. Nebezpečí vidíme. Když nastupuji do letadla a vidím, že hoří motor, řeknu si: Oj, nebezpečí, a vystoupím. Naopak riziko je statistická pravděpodobnost o tolika a tolika procentech, že letadlo spadne. Když virus nevidím, zaměňuji riziko za nebezpečí, všechno nahlížím skrz virus a chovám se podle mé ultima ratio: Bože, jsou mezi námi asymptomatičtí přenašeči! Každý jednotlivý člověk ohrožuje můj život! Což je forma hypochondrie, která nám přerostla v masovou psychózu. Pokud si společnost není schopna uvědomit, že pravděpodobnost nákazy je poměrně nízká a jak přehnaná máme preventivní opatření, vzdává se toho, co vytváří její kulturu, srdečnost a teplo. Začíná to tím, že se zrušilo podání ruky a objetí na uvítanou… Současně si na základě těchto přehnaných představ ruinujeme celé hospodářství.

Celý rozhovor s antropologem Matthiasem Burchardtem si přečtete již nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO od čtvrtka na stáncích. Objednat si jej můžete zde.

Foto: echo

Football news:

Griezmann spoke with Hamilton and visited the Mercedes boxes at the Spanish Grand Prix
Barcelona feels that Neymar used it. He said that he wanted to return, but extended his contract with PSG (RAC1)
Aubameyang to the Arsenal fans: We wanted to give you something good. I am sorry that we could not
Atletico did not lose at the Camp Nou. Busquets' injury is the turning point of the match (and the championship race?)
Verratti injured his knee ligaments in PSG training. Participation in the Euro is still in question
Neymar's contract in one picture. Mbappe wants the same one
Manchester United would like to sign Bellingham in the summer, not Sancho. Borussia do not intend to sell Jude