Pokud k tomu dojde, bude svìt potøebovat dvojnásobné mnoství elektøiny, tvrdí Musk. Podle nìj je proto potøeba zvyšovat kapacity solární, vìtrné, ale i jaderné energie.
„Nejsem proti jaderné energii. Tam, kde nehrozí pøírodní katastrofa, jako napøíklad zemìtøesení, je riziko jádra velmi malé,“ uvedl podnikatel s jihoafrickımi koøeny na úterním udílení ceny mediální spoleènosti Axel Springer.
Prakticky by mohlo jít o jedinou, ale za to podstatnou problematiku, na které se nìmeètí politici s šéfem Tesly neshodnou. Nejvìtší evropská ekonomika se toti u pøed lety zavázala, e vyøadí veškeré jaderné elektrárny v zemi z provozu. K tomuto deadlinu nyní Nìmecko skuteènì smìøuje.
I pøesto je Musk na nìmecké pùdì spíš vítanım hostem. Nìmeckı ministr hospodáøství a energetiky Peter Altmaier na nedávné konferenci uvedl, e je rád, e se Tesla stává „nìmeckou znaèkou“.
Jedna továrna vedle druhé
Automobilka má v braniborské obci Grünheide postavit gigatovárnu na elektroauta. Èasu je málo a stavìt u se zaèalo, pøestoe Musk zatím nemá stavební povolení. Hrozí, e dosavadní práce bude muset kvùli úøadùm strhnout, i s tím však poèítá.
„Vìtšina spoleèností by tak neriskovala,“ cituje Muska nìmeckı deník Die Welt. „S Teslou je ale spojeno mnoho rizik. Ti, kdo se radši rizikùm vyhıbají, by do Tesly nemìli investovat.“
Továrna se má slavnostnì otevøít pøíští rok a u v roce 2022 bude podle Muska vyrábìt 500 tisíc aut roènì. Pro evropskı trh chce Musk vyvinout specifické, menší modely vozidel, které by lépe zapadaly do stísnìnıch evropskıch metropolí. „V USA jsou auta vìtšinou vìtší. Øídil jsem svùj Model X v Berlínì a mìl jsem docela problém najít parkovací místo, do kterého bych se vešel.“ øekl.
Na konferenci tamního ministra hospodáøství Musk zároveò potvrdil, e chce v Nìmecku v blízké dobì postavit další továrnu, tentokrát na bateriové èlánky. Altmaier se nechal slyšet, e stejnì jako kadá jiná firma vyrábìjící baterie do aut, i Tesla mùe poèítat s podstatnımi státními dotacemi.
Musk se nebrání fúzi s jinım vırobcem aut
Tesla je nejhodnotnìjší automobilkou svìta. Její trní cena èiní 209,47 miliard dolarù a to i pøesto, e ani zdaleka nepatøí mezi nejproduktivnìjší z nich. Na svìtovém automobilovém trhu se podílí pouze 0,8 procenty. Z hlediska objemu produkce si první místa v ebøíèku stále drí tradièní vırobci, jako je Toyota, Volkswagen Group nebo General Motors. Tesla naproti tomu má vìtší trní hodnotu ne všechny tøi jmenované automobilky dohromady.
I matadoøi prùmyslu tak musí sledovat trendy, které Tesla udává. Napøíklad britská firma General Motors oznámila, e se na vırobu elektrickıch aut zamìøí. Do vıvoje baterií a autonomních technologií chce investovat 27 miliard dolarù.
Mluví se i o tom, zdali není Tesla na burze nadhodnocená. Pøed strmım pádem akcií varoval nedávno i sám Musk. Na udílení cen Axel Springer navíc poznamenal, e nevyluèuje spojení Tesly s jinou automobilkou. Vyuil by tak dobrou pozici na burze a zároveò by získal vìtší podíl na automobilovém trhu.
„Rozhodnì nehodláme zahájit nepøátelské pøevzetí nìjakého podniku. Pokud nìkdo øekne, e by se chtìl slouèit s Teslou, budeme s ním jednat,“ uvedl.
