Ve vìtšinì vyspìlıch zemí svìta se minimální mzda pravidelnì kadoroènì zvyšuje v závislosti na ekonomickém vıvoji. Èesko pøitom patøí mezi zemì, kde v posledních letech rostla minimální mzda nejvíce.
Vıvoj minimální mzdy 2015 a 2021 |
Od roku 2015, kdy èinila 9 200 korun, se zvyšovala kadoroènì. V letech 2015 a 2021 tak cena levné pracovní síly narostla o 6 000 korun. Rùst minimální mzdy však zamìstnavatelùm znaènì zvyšuje mzdové náklady pro pomocné práce.
„Zvıšením minimální mzdy o 600 Kè stoupnou mzdové náklady o 803 korun, nebo zamìstnavatelé odvádìjí za zamìstnance nad rámec hrubé mzdy i povinné sociální a zdravotní pojištìní v souhrnné vıši 33,8 %,“ dodává Gabriela Ivanco, daòová poradkynì spoleènosti Mazars.
Zdravotní pojišovny si polepší
Kadoroèní zvyšování minimální mzdy je vdy pozitivní zprávou pro zdravotní pojišovny. Zdravotní pojištìní za zamìstnance, kteøí nejsou souèasnì státními pojištìnci (napøíklad penzisté nebo studenti), musí bıt toti zaplaceno vdy alespoò z minimální mzdy. V roce 2021 tedy v èástce alespoò 2 052 korun (15 200 Kè krát 13,5 %), pøièem zamìstnavatelé odvádí za zamìstnance 9 % a zamìstnanci 4,5 % z hrubé mzdy.
| Rok | Minimální mzda v Kè | Minimální odvody v Kè |
|---|---|---|
| 2019 | 13 350 | 1 803 |
| 2020 | 14 600 | 1 971 |
| 2021 | 15 200 | 2 052 |
| Zdroj: propoèet Mazars | ||
Co ještì ovlivòuje minimální mzda
Zamìstnanci pracující na zkrácenı úvazek, za které neplatí souèasnì zdravotní pojištìní stát, s hrubou mìsíèní mzdou niší ne 15 200 korun tak budou platit více na zdravotním pojištìní, nebo dopoèet do èástky
2 052 Kè pùjde na jejich vrub.
„Zdravotní pojištìní placené zamìstnancem pracujícího na zkrácenı úvazek s hrubou mzdou ve vıši 13 600 korun èiní v letošním roce 747 korun, v roce 2021 to bude 828 korun, zamìstnavatel bude nadále platit 1 224 korun,“ vypoèítává Ivanco.
Zvıšení odvodù zdravotním pojišovnám se ovšem netıká jen tìch, kdo pracují za minimální mzdu. Tıká se i lidí, kteøí nemají zdanitelné pøíjmy a hradí si odvody ze svého v pravidelnıch mìsíèních platbách.
„Osobami bez zdanitelnıch pøíjmù (OBZP) jsou napøíklad nezamìstnaní obèané neevidovaní na úøadu práce nebo studenti starší 26 let. Mìsíèní platbu mají pøitom povinnost platit vdy do 8. dne následujícího mìsíce,“ pøibliuje Ivanco.
Èástka zdravotního pojištìní je pro všechny bez zdanitelnıch pøíjmù stejnì vysoká, bez ohledu na rodinnou èi ivotní situaci a èiní 13,5 % z minimální mzdy.
„V roce 2021 budou muset osoby bez zdanitelnıch pøíjmù platit mìsíèní zdravotní pojištìní v èástce 2 052 korun, zatímco v letošním roce to bylo 1 971 korun,“ doplòuje daòová poradkynì.
Rodièe, kteøí budou chtít èerpat daòovı bonus, budou muset vykázat vyšší pøíjmy. Pro monost èerpání daòového bonusu je toti nutné mít roèní aktivní pøíjmy alespoò ve vıši šestinásobku minimální mzdy. Zatímco za rok 2020 je potøeba mít pøíjmy v èástce 87 600 korun (14 600 krát 6 = 87 600 Kè), v roce 2021 ji ve vıši 91 200 korun (15 200 krát 6 = 91 200).
Nárok na daòovı bonus vzniká v pøípadì, e daòové zvıhodnìní na dìti je vyšší ne vypoètená daò z pøíjmu fyzickıch osob. „Daòové zvıhodnìní na dìti mùe uplatnit pouze jeden z rodièù, proto je vhodné vypoèítat, kdo z nich v plné vıši vyuije daòové vıhody,“ upozoròuje Ivanco.
Spolu se zvıšením minimální mzdy se zvıší školkovné, tedy maximální moná sleva za umístìní dítìte v pøedškolním zaøízení. Zatímco v letošním roce èinila tato sleva 14 600 korun, v roce 2021 se zvedne na 15 200 korun za rok na jedno dítì.
Na rùstu minimální mzdy vydìlají také dùchodci. Minimální mzda toti ovlivòuje i vıši, ve které jsou daòovì osvobozeny vyplácené dùchody.
„V daòovém pøiznání za rok 2020 jsou osvobozeny dùchody do vıše 525 600 korun, kdeto v roce 2021 budou osvobozeny pravidelnì vyplácené dùchody a do vıše 547 200 korun, co odpovídá mìsíènímu dùchodu ve vıši 45 600 korun,“ uzavírá Gabriela Ivanco z Mazars. Daòové starosti se zdanìním dùchodu tak budou mít penzisté jenom ojedinìle.
