logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo
star Bookmark: Tag Tag Tag Tag Tag
Czech Republic

Malovat prsty a poslepu. Národní galerie vystavuje experimenty malíře Grygara

Retrospektiva uměleckého experimentátora Milana Grygara je spolu s výstavou melancholických obrazů Josefa Bolfa tím hlavním, co pro začínající sezonu připravila Národní galerie ve svém nejsledovanějším sídle, pražském Veletržním paláci.

Jen pár dní před včerejším takzvaným grand openingem byl v metropoli vydražen Grygarův obraz z roku 1987 za 1,55 milionu korun včetně aukční přirážky.

Teď Národní galerie představuje celou sérii podobných černých pláten nazvaných Polemika se čtvercem, jejichž monolitickou plochu v různých kombinacích přetínají dvě tenké barevné čáry. Ve Velké dvoraně Veletržního paláce ale větší pozornost diváka upoutá něco jiného.

Na obou koncích obdélného sálu jsou umístěny projekční stěny, kde ve smyčkách běží devět audiovizuálních záznamů umělcových akcí ze 60. let minulého století.

Na jedné z nich, u stolu potaženým papírem a s položeným kloboukem, stojí štíhlý muž v černém. Jako nějaký kouzelník vytahuje z cylindru mechanické hračky, malé plechové slepičky. Natahuje je klíčkem a pokládá na papír. Jejich zobáčky jsou namočené v tuši. Jak klovají, nechávají za sebou stopu.

Jinde Milan Grygar nechává hračky i jiné předměty kreslit zapálenou sirkou. V záběru videa jsou vidět dva mikrofony, které zaznamenávají zvuk vznikajícího obrazu.

Videa v expozici doplňují takzvané akustické kresby, ve kterých divák poznává otisky předmětů použitých ve filmu. U jedné z akustických kreseb jsou vyjmenované: na jejím vzniku se "podílela" tuš, ozubené kolečko, hrací vlček, mechanická slepička, hrací strojek, činel, náhodné zvuky z okolí a chodby.

Milan Grygar: Akustická kresba, 1965, zapůjčeno od autora

Milan Grygar: Akustická kresba, 1965, zapůjčeno od autora | Foto: Národní galerie Praha

Kruh tlustým štětcem

"Milan Grygar se už v šedesátých letech snažil nejen o vizuální záznam zvuku, on propojoval obraz se zvukem a také s prostorem," říká Michal Novotný, kurátor výstavy a také ředitel galerijní Sbírky moderního a současného umění.

Odkazuje na několik objektů v instalaci nazvaných Prostorové partitury. Pocházejí z 60. až 80. let a Grygar v jejich složité prostorové konstrukci zhmotnil představy o propojení zvuku s výtvarným vyjádřením.

Další velkou kapitolou jsou aktuální obrazy, barevné Antifony, které se ve velkorysé instalaci potkávají s uměřenými, černobílými Antifonami až 15 let starými.

Ty současné představují dynamické kruhy, které nesou stopu velkých štětců a jež se prolínají a slévají, nejčastěji jen dvě barvy s převažující černou.

"Barva je spojená něčím, co odpovídá hudbě. Barva, která září, je neuchopitelná, stejně jako je neuchopitelný zvuk. Ale tyto obrazy jsou určeny jen pro dívání, nebudou je hrát hudebníci," popsal malíř své velkorozměrné obrazy minulý rok při výstavě v Galerii Zdeněk Sklenář.

Zmínka o hudebnících není nadsazená. Grygarovy partitury a Antifony skutečně čas od času zazní. Poprvé se o zhudebnění obrazů pokusil německý skladatel a profesor elektroniky ze Stuttgartu Erhard Karkoschka. Koncert se uskutečnil začátkem sedmdesátých let. Grygar jej ale neslyšel, v době normalizace nedostal povolení vycestovat do západního Německa.

V Česku Grygarovo dílo poprvé zhudebnil jazzman Jiří Stivín a do svého repertoáru je zařadily také Agon Orchestra, přední české těleso specializované na soudobou hudbu, nebo soubor MoEns.

Milan Grygar: Antifona, 2018 až 2019, zapůjčeno od autora

Milan Grygar: Antifona, 2018 až 2019, zapůjčeno od autora | Foto: Národní galerie Praha

Kam rukama dosáhl

Jinou fascinující kapitolou Grygarovy tvorby jsou hmatové kresby. Pražská výstava je představuje prostřednictvím videozáznamů a fotografií.

Umělec do jejich vzniku intenzivně zapojil své tělo. Od stropu zavěsil pruh papíru, protrhl do něj otvory, jimiž prostrčil ruce - někdy i nohy -, a aniž by na to viděl, začal kreslit prsty namočenými v barvě všude, kam rukama dosáhl.

"Retrospektiva Milana Grygara není ani tak celoživotní přehlídkou jako jedním celistvým dílem," říká kurátor Novotný, jenž byl překvapen, s jakou pečlivostí dnes dvaadevadesátiletý umělec k výstavě přistupoval.

Grygar, který studoval ještě u modernisty Emila Filly, je rovněž autorem architektonického řešení přehlídky i jejího nasvícení. "Připravil si podobu své výstavy do nejmenšího detailu," dodává Michal Novotný.

Milan Grygar: 2019

Veletržní palác, Praha, výstava potrvá do 5. ledna 2020.

Themes
ICO