Odpověď je jednouchá. Zákon o jednací řádu sněmovny to neumožňuje. Svoji vůli při schvalování sněmovních tisků či procedur může poslanec projevit jen osobně. „Pro hlasování hlasovacím zařízením se považuje za přítomného poslanec, který je v jednacím sále přítomen a v intervalu stanoveném pro hlasování je prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlášen,“ píše se v jednacím řádu.

V koronakrizi ovšem padaly návrhy na jeho změnu, nebo alespoň na přizpůsobení programu schůzí. Členové ODS třeba žádali, aby se probíraly jen předlohy související s pandemií nebo akutní tisky typu volebního zákona. To ale neprošlo. „Pokládám za úplně obskurní, abychom se teď zabývali novelou o hnojivech, ale tady má každý pocit, že předkládá zásadní priority, kterých je pak na pořadu 150,“ řekl Deníku předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS).

Přechod na distanční hlasování

V létě se o možnosti přechodu na distanční hlasování hovořilo, ale kromě Pirátů byli všichni proti. Umožněno je pouze distanční schůzování výborů a komisí, nebo online připojení jejich členů, kteří jsou v karanténě. „Vzdálený přístup je dobrý, aby se rozdávaly úkoly. Tak asi může fingovat vláda, v níž jsou všichni jen náměstky pana premiéra, ale nikoli sněmovna, kde se v demokratické diskusi hledá konsensus a většinový názor,“ míní Benda, který je poslancem třicet let.

On také v roce 1992 prosadil, že sněmovna je usnášeníschopná, pokud se sejde aspoň třetina poslanců při zachování poměrného zastoupení stran vzniklého z voleb. Právě toto ustanovení umožňuje současné jednání dolní komory v polovičním počtu poslanců. Vzdáleně ani v zastoupení však možné hlasovat není.