Czech Republic

‚Le Penová patří do koše‘, řekl v rozhovoru publicista Antonín Jaroslav Liehm k volbám ve Francii, kde strávil polovinu svého života

S Lidovkami si povídal nejen o francouzskıch prezidentskıch volbách, ale i o Milanu Kunderovi a souèasné žurnalistice. Na té mu vadí, že pøestala dbát o krátké èlánky.

Lidovky.cz: Jak se máte? Zdraví slouží?
Slouží mi pøimìøenì. Je mi tøiadevadesát let, až vám bude stejnì, tak to budete vìdìt. Chybou je, že mi už nechodí nohy, chodím jen s oporou.

Lidovky.cz: Co právì ètete?
Ètu Eseje o èeské literatuøe od Sylvie Richterové. Je to nádherná knížka, mìli byste o ní napsat velkı èlánek. Jsou tam autoøi jako napøíklad Vaculík, Kosík, Havel, Kundera nebo Škvoreckı. Z velké èásti jde o texty, které už nìkdy vyšly, Sylvie Richterová z nich udìlala sborník.

Lidovky.cz:  Vy jste dlouho žil ve Francii, teï o víkendu tam probìhne první kolo prezidentskıch voleb. Kdo je váš favorit?
Zvítìzí nejspíš Emmanuel Macron, zástupce støedu. Sympatickı je mi svım zpùsobem i Jean-Luc Mélenchon, ten ale urèitì nevyhraje. Pak jsou tam lidé, kteøí patøí do koše, zejména paní Marine Le Penová.

Lidovky.cz:  Máte ohlasy pøátel z Francie? Nebojí se, že Le Penová volby vyhraje?
Pøátelé si myslí, že sice vyhraje v prvním kole, ale pak už ne. V prvním kole zvítìzit urèitì mùže, kandidátù je hodnì, ve druhém kole však neuspìje.

Lidovky.cz: Volební kampaò je už od zaèátku plná pøekvapení, došlo k nim v pravicovıch i levicovıch primárkách. Pøipouštíte, že by mohlo k pøekvapení dojít i v prvním kole?
Zajímavé by samozøejmì bylo, kdyby se Benoît Hamon a Mélenchon dali dohromady – pak by mohli i vyhrát. To se ale nestane. V tuhle chvíli to vypadá na Macrona, ale pøekvapení na poslední chvíli nemùžeme vylouèit.

Lidovky.cz:  Když zmiòujete Hamona, co si myslíte o jeho volebním sloganu, jímž je zavedení základního pøíjmu?
O zavedení základního pøíjmu se mluví už léta, není to nic nového. Myslím, že by to nebylo špatné, nedomnívám se ale, že by ho prosadili.

Lidovky.cz: Vy si pravidelnì voláváte s Milanem Kunderou. Bavíte se tøeba io politice?
Málo, máme sice stejnı názor, ale žádné velké politické diskuse nevedeme. I když Kundera své poslední knížky napsal ve francouzštinì, stále je to èeskı spisovatel a Francie mu taky jde trochu na nervy. Mìl jsem døíve kamaráda, kterı byl americkım dopisovatelem New York Times ze støední Evropy. Pak se pøestìhoval do Francie, šel do penze a dlouho jsme se nevidìli. Pak jsme si zavolali a setkali se po létech v Avignonu. Sedl si u obìda a øekl: „A teï tøi minuty o zdraví, pak si budeme povídat.“ No a s Kunderou je to podobné.

Lidovky.cz: Má Kundera ještì pøehled o tom, jaká literatura dnes vzniká v Èeské republice?
Myslím, že o té úplnì nové už ne, taky má svá léta a ménì ète, bolí ho oèi. Kdybych to ale mìl øíci natvrdo, ona už v souèasnosti skoro žádná literatura není, i když vychází spousta knížek. Jestli je to ale literatura, to bych nerad posuzoval. Øíkám si, jestli ji vidím já špatnì, nebo ji oni píšou špatnì? Nevím, ve svém vìku si netroufám øíci, kdo se mılí.

Lidovky.cz: Našel byste ale pøece jen mezi souèasnımi autory nìkoho, o kom byste øekl, že stojí za pøeètení?
Neètu zase tolik, abych vám to mohl øíct. Z poezie asi Karel Šiktanc, ty nové vìci bych opravdu nerad hodnotil.

Lidovky.cz: Vrame se ještì k Francii. Žil jste tam dlouho, prezidentù jste zažil hned nìkolik. Ke komu jste mìl nejblíž?
Vždycky se mi líbil Francois Mitterrand. Jednou mi zavolal velvyslanec a øekl mi, že Mitterrand pojede do Prahy. Co by tam mìl dìlat, ptal se. Odpovìdìl jsem mu dvì vìci, které mì okamžitì napadly: za prvé, že by mìl jet do Lán k Masarykovu hrobu, a za druhé, že by mìl s sebou vzít dvì Masarykovy dcery, Anièku i Herbertu. Také jsem mu doporuèil, aby pozval na obìd nebo snídani disidenty. Za dva dny mi velvyslanec zavolal a øekl, že Mitterrand souhlasí. Jedinı problém prı je, že nemají kontakt na Masarykovy dcery. Odpovìdìl jsem mu: „To máte jednoduché, zvednete telefon a zavoláte na americké, britské, italské a nìmecké velvyslanectví, které je stále zvou, tam vám adresy dají.“ Zajímavé bylo, že jedinı, kdo ty adresy nemìl, byli Èeši.

Lidovky.cz: Kdy jste byl ve Francii naposledy?
Než jsem se odstìhoval sem, tady v Praze teï zaèínám ètvrtı rok. Byl bych už ve Francii klidnì dožil. Pøišel jsem tam, když mi bylo pìtaètyøicet let. Žena je také Èeška, novináøka, psala i do Lidovıch novin. Byli jsme pøesvìdèeni, že tam dožijeme, pak ale doktoøi øekli, že potøebuje trvalou péèi, a museli jsme jet do Prahy. Nevracel jsem se tedy proto, že by se mi stıskalo – já byl vždy jednou nohou v Èechách a vždy mì zajímalo, co se tu dìje. Tím, že umím jazyky, jsem se ale cítil všude doma, a už ve Francii, Anglii nebo Nìmecku. Vždy jsem se ale staral o èeské vìci. Od rána do veèera jsem pracoval, abych si vydìlal na živobytí, veèer jsem si pak sedl a psal do èeskıch èasopisù.

Lidovky.cz: Jak se jako novináø díváte na rozmach takzvanıch alternativních zdrojù, jinak nazıvanıch jako fake news, o kterıch se mluví napøíklad v souvislosti s Donaldem Trumpem?
Já se už radìji k politice moc nevyjadøuji, protože v ní nejsem. Kupuji si každı den jedny noviny…

Lidovky.cz: Které, jestli se smím zeptat?
Lidovky nebo Právo. Jeden den jedny, druhı den druhé, abych vìdìl, co se dìje. Na øeèi o politice jsem už ale starı, Kundera je na tom podobnì. Èlovìk musí vìdìt, kdy pøestat.

Lidovky.cz: Myslel jsem spíš na média než politiku. Jak vidíte jejich budoucnost? Noviny zápasí s poklesem prodejù.
Noviny pøežívají, máme tu ale i elektronická média, rozhlas, televizi. Já už na ta moderní média nejsem, vždy jsem mìl nìkoho, kdo ty vìci dìlal technicky za mì, takže jsem se to nikdy nenauèil. Chci ale øíct, že noviny jsou poøád novinami, které komentují, vyjadøují se, mají názor. To mi dnes trochu chybí, a tıká se to i Lidovek. Tisknou se èlánky na jednu, dvì i tøi strany. To už nejsou noviny, ale sborníky. Je mi trochu líto, že skuteèné noviny trošku zmizely.

Lidovky.cz: Je pravda, že dnes se prosazuje koncept denního èasopisu místo novin.
Mìly by to ale poøád bıt noviny a nezáleží na tom, jestli na papíøe, mluvené nebo na internetu. Já když si dnes koupím noviny, tak je pøeètu za pìt minut, protože jsou tam ohromné texty. Dìlat noviny znamená, že víte, co chcete, a musíte na tom pracovat. Myslím, že v novinách se nyní na textech málo pracuje. Když vám nìkdo pošle text, kterı má dvì tøi stránky, ta krásná práce spoèívá v tom, udìlat z nìj text na pùl stránky. Takovou práci si ale dnes nikdo nedá. Ptám se rùznì, proè ty dlouhé texty tisknete? Vždy se to dá øíci daleko struènìji. Odpovídají mi, že na to není èas. Ale o tom pøece noviny jsou – nejkrásnìjší práce v nich je podle mì redigovat cizí text.

Lidovky.cz: Máte pravdu, ale lidí v novinách skuteènì ubylo, to mùžu za svoji praxi potvrdit.
Když jsme zaèínali s Literárkami v 60. letech, kolik nás bylo? Taky tøi nebo ètyøi lidi… V dlouhıch textech je dnes spousta vìcí, které by mìly zmizet. Novináøi mi øíkají: Na to nemáme èas. Ptám se potom: Na co tedy èas máte? Noviny pøece nejsou zkrácené knížky.

Lidovky.cz: V Èeské republice, ale i v jinıch zemích se hodnì mluví o rozdìlení spoleènosti. Zažil jste už nìkdy spoleènost tak polarizovanou, jako je dnes?
Ale ona vždycky byla, za první republiky byla také polarizovaná. To je i práce novin – aby v nich ta polarizace byla vidìt, abyste z nich poznali, komu ty noviny fandí. Na druhou stranu ale musí noviny zùstat objektivní a bıt dobøe napsané.

PØÍLIŠ STARİ NA POLITIKU

To, že syn prvorepublikového advokáta umìl jazyky, pøedurèilo mnoho událostí v jeho životì. Když v dubnu 1945 shánìl mezinárodní Èervenı køíž lidi, kteøí se zvládnout domluvit i jinak než svou mateøštinou, pøihlásil se mezi nimi i Antonín J. Liehm. Úkolem jeho i dalších dobrovolníkù bylo pomáhat lidem, kteøí se vraceli z koncentraèních táborù.

Tehdy byl už rok èlenem komunistické strany, angažoval se v její ilegální buòce. V roce 1948 nastoupil do tiskového odboru ministerstva zahranièí, po roce dostal vıpovìï, aby se tam na sklonku 50. let vrátil. Na podzim roku 1968 ho režim vyslal jako zástupce Èeskoslovenského státního filmu do Paøíže. Pracovnì tam byl rok, pak se rozhodl zùstat coby exulant. Ve Francii se svım reformním komunismem dobøe zapadl mezi dobové levicové intelektuály. To byla druhá vıznamná událost, kdy se mu hodila jazyková vybavenost.

Dodnes se vyjadøuje s pohrdáním o tìch, kdo vstupovali do KSÈ od sedmdesátıch let do pøevratu. Vadí mu, že to udìlali z èirého oportunismu, kvùli funkcím a pracovním místùm, ne kvùli pøesvìdèení, že socialismus je to správné státní zøízení. Do souèasné politiky už se ale svımi vyjádøeními moc míchat nechce. Nanejvıš podotkl, že nevidí dùvod k úèasti ve volbách do Evropského parlamentu nebo že Václav Havel byl skvìlı èlovìk, ale mizernı politik. Tìžko si taky pøedstavit, že by se politickıch komentáøù úplnì zøekl èlovìk, podle nìhož má z každıch novin jasnì znít jejich názor od první stránky do poslední.

Vedle politiky spojil svùj život s novinaøinou, pøedevším s literární a filmovou kritikou. V 60. letech vedl zahranièní a filmovou rubriku Literárních novin, v kinematografii ho okouzlila nová vlna, kam patøí tøeba Miloš Forman nebo Ivan Passer. V cizinì se nejdøíve vìnoval pøednášení na univerzitách, pak zaèal v Paøíži v roce 1984 vydávat èasopis Lettre internationale, do èeštiny pøeložil øadu francouzskıch románù. Po sametové revoluci se pracovnì vrátil domù, stal se pøedsedou redakèní rady kulturního dvoumìsíèníku Listy. Fyzicky však do Prahy pøibyl až v roce 2013.

Football news:

Flick's future in Bayern is in doubt. He has a difficult relationship with Salihamidzic
Mikhailovich's autobiography - 🔥 Was friends with a criminal boss, rushed to the Inter locker room to deal with Ibra, defeated leukemia
Chelsea's chances of signing Alaba have increased since Tuchel's arrival. Real Madrid is also Interested in the player
Solskjaer about Greenwood: We're talking about the syndrome of the second season. I have always believed that 99% of the effort is 100% of the failure
Oscar: Salah at Chelsea was unstoppable in training, but on the pitch he was timid. Not enough confidence
Koeman on Barca's debts: We helped the club by lowering salaries. This situation is not only here - everyone is suffering because of the coronavirus
Real Madrid's contract negotiations with Ramos and Vazquez have been suspended. The club can not improve conditions due to the crisis