„Potøebu ochrany zdraví chápeme a podporujeme, ale musíme se ozvat, kdy jsou opatøení nesmyslná, nevyváená, nebo dokonce diskriminaèní. Láznì u dávno neposkytují ubytovací, wellness nebo stravovací sluby. Od øíjna jen a pouze léèí,“ zdùrazòuje lékaø Eduard Bláha.
Poukazuje také na to, e léèebné lázeòství je jediná oblast zdravotnictví, jí bylo zakázáno poskytování pacientem hrazenıch slueb. „Aèkoli tøeba u zubaøe je to bìnou praxí. Vıkony v rámci estetické medicíny také omezeny nebyly,“ konstatuje Bláha.
Zástupci lázní jsou pøesvìdèeni, e jde o diskriminaci lázeòskıch zaøízení, ale zároveò i pacientù, kterım je zakázáno si léèbu hradit. Tvrdí, e tím je tìmto lidem fakticky odepøeno právo na pøístup ke zdravotní péèi.
Podle prezidenta Bláhy jsou právì léèebné láznì ideálním zdravotnickım zaøízením, které mùe pomoci v zotavení pacientù po tìkém prùbìhu nemoci covid-19. Tìch navíc neustále pøibıvá.
Láznì pomáhají lidem s pøetrvávající dušností, únavovım syndromem èi psychickımi poruchami.
„Nejhorší je fakt, e z pojištìní jsou hrazeny postcovidové rehabilitace jen vymezenému okruhu pacientù. Ostatní si léèbu z vlastních prostøedkù hradit nemohou,“ vysvìtluje lékaø Bláha, kterı poaduje, aby tuto diskriminaci stát urychlenì napravil okamitım povolením postcovidové léèby v lázních pro samoplátce nebo její úhradou z pojištìní.
Ujde padesát metrù a nemùe popadnout dech
Do lázní se chystal i Pavel Èernı z Aše. Ten pøed èasem skonèil s oboustrannım zápalem plic v nemocnici. Protoe následky onemocnìní covidem u nìj pøetrvávají, byl rozhodnutı, e láznì absolvuje bez ohledu na to, zda mu léèbu pojišovna proplatí. „To není moné, e to nejde. Já tu léèbu potøebuju co nejdøíve. Vdy ujdu padesát metrù a nemùu popadnout dech, musím se vydıchat,“ nevìøícnì kroutí hlavou.
S rozhodnutím poskytovat jen péèi hrazenou z veøejného zdravotního pojištìní nesouhlasí ani generální øeditel spoleènosti Láznì Františkovy Láznì Josef Ciglanskı.
„U nás je u více ne jeden a ètvrt milionu obyvatel, kteøí prošli covidem. A právì lázeòství mùe bıt nosnım pilíøem v postcovidové rehabilitaci. Jene nyní ti, kteøí si chtìli péèi v lázních zaplatit ze svého, musí zùstat doma,“ krèí rameny Ciglanskı.
V lázních pøitom platí velmi pøísná protikoronavirová opatøení. Navíc se zde u nìkolik tıdnù testují hosté i zamìstnanci. „Plnì podporujeme vládní opatøení tıkající se regulace šíøení choroby covid. Chceme však pøispìt k upevnìní zdraví našich spoluobèanù bez ohledu na to, z které kapsy je za to placeno,“ konstatuje Josef Ciglanskı.
V podobném duchu mluví i Karel Kalivoda ze spoleènosti Léèebné láznì Mariánské Láznì. „Lázeòští hosté a pacienti jsou v lázních v rukou zkušenıch lékaøù a zdravotníkù, kteøí vìdí, co mají ve vztahu k pandemii dìlat, kteøí velmi dobøe dokáou respektovat hygienické normy a pravidla. Mnohá z lázeòskıch zaøízení disponují vlastní laboratoøí èi testovací kapacitou, take pravidelné testování pacientù i zamìstnancù nepøedstavuje ádnou komplikaci. Vìtšina lázní tak dávno èiní,“ vysvìtluje Karel Kalivoda, proè je v souèasnosti pobyt v lázních bezpeènı.
Ztotoòuje se i s názorem, e omezení péèe vıhradnì na pacienty, jejich léèba je plnì nebo èásteènì hrazena zdravotními pojišovnami, je diskriminaèní.
„I v pøípadì, e pacient zápal plic prodìlal v domácím prostøedí a èasto s tìkım prùbìhem, bıvají dùsledkem takzvané covidové plíce. Ty se objevují do ètvrt roku po vyléèení u témìø 40 procent osob. Jene takovı èlovìk nyní nespadá do státem hrazené léèby a do lázní tak nemùe. My pøitom víme, e tito lidé potøebují pomoci, a to co nejdøíve. Øešením je obnovení lázeòské léèby pro všechny skupiny pacientù bez ohledu na formu úhrady,“ dodává Karel Kalivoda.
