„Podporujeme všechna opatøení vedoucí k efektivnìjšímu zvýšení zastoupení èeských potravin na pultech obchodù a ve veøejném stravování. Novela nestanovuje povinný podíl pro všechny potraviny prodávané v rámci maloobchodu a navíc se povinné podíly týkají jen základních vybraných potravin z krátkých dodavatelských øetìzcù urèených vyhláškou,“ øekl MF DNES prezident Agrární komory Jan Doležal.
Kvóty by se mìly dotknout zhruba 130 potravin, jejichž suroviny v Èesku lze pìstovat a chovat. Mezi nì patøí tøeba hrách a èoèka, hovìzí nebo vepøové maso, margaríny, bujony, chléb, bylinné èaje, sladké sušenky, nìkteré ovoce, oøechy èi mouka.
Od pøíštího roku by podle novely mìlo být 55 procent tìchto potravin ve velkých prodejnách z èeské produkce. Každý rok by se tato kvóta zvyšovala o tøi procentní body až do roku 2028, kdy má být v regálech obchodníkù v pøípadì vybraného zboží 78 procent èeských produktù.
Kritici však upozoròují, že návrh není v souladu s právem Evropské unie.
„Jsme na spoleèném na trhu. Bude to jen generovat to, že budou v jiných státech a v jiných oborech pøijímat obdobná opatøení. Jestliže je Èeská republika na vývozu závislá, tak je to katastrofální øešení,“ øíká Jaroslav Šebek, pøedseda Asociace soukromého zemìdìlství.
Podle nìj jsou už dnes v nìkterých komoditách dva nebo tøi velcí výrobci. „Nastavením kvót bude další tlak, nikoliv na zpestøení, ale na unifikaci, a tím pádem zpùsobí zhoršení kvality a ceny. Malým zemìdìlcùm to rozhodnì nepomùže,“ dodává.
Pochybnosti o pøínosu novely mají i obchodní øetìzce. „Smìøuje proti spotøebitelùm a povede k velkému snížení sortimentu. Ve velkém množství základních potravin nejsme sobìstaèní, napøíklad produkce vepøového masa v ÈR èiní pouze 40 procent. U ovoce a zeleniny zas vùbec není zohlednìna sezónnost,“ øíká mluvèí Kauflandu Renata Maierl.
Ekonom investièní skupiny Natland Petr Bartoò považuje potravinové kvóty jen za hru o èas. „Je nabíledni, že je evropské soudy sestøelí coby porušení pravidel jednotného trhu. Jde jen o to, do kdy to stihnou. Mezitím však všichni prodejci budou zbyteènì utrácet za zmìny systémù nákupu, kontroly,“ uvedl na twitteru.
Proti novele se ozvalo i osm zemí Evropské unie v dopise pøedsedovi snìmovního zemìdìlského výboru Jaroslavu Faltýnkovi. Podle velvyslancù Nìmecka, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupcù velvyslancù Polska a Španìlska, kteøí dopis podle Hospodáøských novin podepsali, jde o jasnou diskriminaci zahranièních výrobkù, která je na jednotném trhu v unii nepøípustná.
Novela nyní míøí do Senátu.
