Pro laika je tìké rozeznat od sebe dva medvìdy. Melanie Claphamová ale strávila více ne deset let studiem medvìdù grizzly ijících v ve fjordu Knight Inlet na vıchodním pobøeí Kanady. Na základì drobnıch detailù je schopná identifikovat, o které konkrétní zvíøe se jedná.
„Zamìøuji se na individuální vlastnosti. Øeknìme, e jeden medvìd má v uchu škrábanec nebo jizvu na èenichu,“ vysvìtluje Claphamová pro CNN. Ví ale, e vìtšina lidí si takovıch detailù nevšimne. Navíc vzhled medvìdù se v prùbìhu roku mìní.
Nicménì sledování jednotlivıch medvìdù je podle ní dùleité, pozorování mùe pomoct pøi vızkumu a ochranì druhu. Odlišení zvíøat by ale také mohlo pomoct lidem rozpoznat, kterı z medvìdù chodí k jejich popelnicím nebo napadá hospodáøská zvíøata.
Claphamová se proto zaèala zajímat, zda by s identifikací zvíøat mohl pomoct software pro rozpoznávání oblièeje lidí. Ten dokáe porovnávat rysy v oblièeji na rùznıch snímcích. Spoleènì se dvìma technologickımi pracovníky ze Silicon Valley vytvoøili BearID, systém pro rozpoznávání oblièejù medvìdù grizzly.
Projekt za pouití umìlé inteligence zatím rozpozná 132 zvíøat. Tvùrci tvrdí, e je to levnìjší, trvanlivìjší a ménì invazivní zpùsob sledování zvíøat, ne napøíklad propíchnutí uší nebo èipování.
Trasování krav a karanténa na ranèi
Zatímco BearID poznává zvíøata ve volné pøírodì, Joe Hoagland se snaí dìlat to samé na dobytèích farmách. Chovatel dobytka v Leavenworthu v Kansasu vytváøí aplikaci s názvem CattleTracks, která umoní poøizovat snímky dobytka a ukládat je spolu s GPS souøadnicemi a datem poøízení do online databáze.
Tato sluba má pomoct pøi øešení problémù, jako jsou nemoci, které konzumací masa mohou ublíit i lidem. „Umìt vystopovat nemocné zvíøe, umístit ho do karantény, najít zdroj nákazy a sledovat kontakty. Všechny vìci, o kterıch mluvíme v souvislosti s koronavirem u èlovìka, mùeme dìlat i se zvíøaty,“ øekl.
Spolu s tımem vìdcù kansaské univerzity vytvoøili systém, kterı zahrnoval více ne 135 tisíc obrázkù asi tisíce kusù mladého hovìzího dobytka.
Identifikace je podle šéfa tımu KC Olsona pøesná na 94 procent, a to bez ohledu na to, zda zvíøe ji snímala, nebo ho monitoruje poprvé. Farmáø Hoagland oèekává, e aplikace bude k dispozici do konce roku.
Nìkteøí odborníci ale varují pøed zneuitím a zdùrazòují nutnost kontroly pøístupu k údajùm o zvíøatech. Tany Berger-Wolfová, spoluzakladatelka a øeditelka platformy umìlé inteligence pro vızkumné projekty v oblasti divoké zvìøe Wildbook.org, upozoròuje na zneuití aplikací pytláky, kteøí by k vyhledávání zvíøat mohli pouívat právì špatnì chránìná data. „Co je skvìlé pro vìdce a manaery, mùe bıt zlatem pro pytláky divoké zvìøe,“ øekla.
