Britsko-švédskı vırobce takzvané oxfordské vakcíny sdìlil v pátek komisi, e v první fázi dodá menší mnoství preparátu, ne pøedpokládá dohoda. Firma to vysvìtlila údajnımi novımi úpravami pøípravku v souvislosti s koronavirovımi mutacemi.
Nìkteré èlenské státy vzápìtí vyzvaly komisi, aby problém s omezenımi dodávkami øešila. Kyriakidisová o víkendu napsala firmì kritickı dopis a v úterı s jejím vedením probírala okolnosti omezenıch dodávek.
Ty budou podle zdroje agentury Reuters do konce bøezna niší o 60 procent proti pùvodní dohodì. Do konce tøetího mìsíce roku by tak unijní zemì mìly dostat celkem kolem 30 milionù dávek.
„Evropská unie pøedfinancovala vıvoj vakcíny a její vırobu a teï chce vidìt vısledky. A chceme, aby byla smlouva plnì dodrena,“ uvedla Kyriakidisová s tím, e ji úterní vysvìtlení firmy neuspokojilo.
Podobnı byl i vısledek druhého veèerní jednání, po nìm komisaøka uvedla, e se obì strany opìt spojí ve støedu.
O podobném omezení dodávek vakcíny AstraZeneca mluvili v posledních dnech i politici mimoevropskıch zemí jako Austrálie èi Thajsko.
S dodávkami má potíe také Pfizer
Evropská agentura pro léèivé prostøedky (EMA) by mohla ji tento pátek oxfordskou vakcínu podmíneènì schválit pro vyuití v EU.
AstraZeneca by se tím po firmách Pfizer/BioNTech a Moderna stala tøetím vırobcem, jeho látku budou zemì k oèkování proti covidu-19 pouívat. Komise pro unijní zemì zajistila celkem 300 milionù dávek této vakcíny.
Problémy se v prùbìhu ledna objevily i v pøípadì dodávek firmy Pfizer, která na nìkolik tıdnù sníila mnoství smìøující do unijních státù s odvoláním na rozšiøování vırobní kapacity.
Podle Kyriakidisové bude komise poadovat, aby firmy vyrábìjící vakcíny v EU napøíštì oznamovaly své plány jejich exportu do mimounijních státù.
„To se pochopitelnì nedotkne humanitárních dodávek,“ upøesnila Kyriakidisová s odkazem na poskytování vakcín chudším zemím, s ním unie vıhledovì poèítá.
