V první øadì chtìjí sociální demokraté prosadit pìt tıdnù dovolené, a to ještì do øíjnovıch voleb. „Další ambicí ÈSSD je zkrátit pracovní dobu,“ øíká ministrynì práce a sociálních vìcí Jana Maláèová.
Tıdenní pracovní doba by se podle ní mìla zkrátit na 35 hodin, cílem by mìl bıt ètyødenní pracovní tıden. „Automatizace a digitalizace naši spoleènost zmìní. Stát na to bude muset reagovat,“ zmiòuje Jana Maláèová.
Pracovníci by mìli dostávat mzdu ve stejné vıši. Kratší pracovní tıden podle Maláèové prospìje kvalitì ivota i zdraví. „Zkrácení pracovní doby nemá vést ke sníení mzdy. Pojïme debatovat o tom, jestli bychom nemìli pracovat ménì, protoe díky robotizaci bude práce ubıvat, a protoe díky tomu budeme zdravìjší a spokojenìjší, a tedy i produktivnìjší, budeme mít lepší nápady,“ doplòuje Maláèová.
Politoloka a vìdecká pracovnice organizace Friedrich-Ebert-Stiftung Kateøina Smejkalová s jejím tvrzením souhlasí. „V následujících dvou desetiletích by se mohlo a tøicet procent pracovních míst ztratit a teprve postupnì bıt nahrazeno jinımi pracovními místy,“ tvrdí. Podle ní by ètyødenní pracovní nástroj byl vhodnı prostøedek k tomu, aby se lidé na zbıvajících pozicích stihli vystøídat.
Nápady ohlednì ètyødenního pracovního tıdne se v Èeské republice neobjevují poprvé. Napøíklad v roce 2018 pøed volbami do zastupitelstev obcí a tøetiny Senátu pøedstavilo ÈSSD svùj spot „S námi pøijídí kratší pracovní doba za stejné peníze.“
Ekonomové jsou skeptiètí
Štìpán Køeèek, hlavní ekonom BH Securities
Podle Štìpána Køeèka, hlavního ekonoma BH Securities, jsou však úvahy o zkrácení pracovního tıdne relevantní v zemích s vysokou mírou nezamìstnanosti, zamìstnanci by pracovali kratší dobu a bylo bych jich potøeba více.
„Na druhé stranì lze oèekávat, e by zamìstnanci dostávali menší vıplaty. Mnozí by to øešili tím, e by si našli druhé zamìstnání, take celková míra nezamìstnanosti by zøejmì klesala ménì, ne si zastánci zkrácení pracovní doby myslí,“ øíká.
Firmy by nadále najímaly schopné zamìstnance, kteøí by nemìli problém s nalézáním druhého zamìstnání. Naopak špatnì kvalifikovaní lidé by nadále mìli problém se svım uplatnìním.
Štìpán Køeèek hlavní ekonom BH Securities
V zemích, jako je Èeská republika, kde firmy mají problémy s hledáním zamìstnancù na neobsazené pozice, by zkrácení pracovní doby podle nìj vedlo k vıraznım ekonomickım ztrátám. „Na konci ledna 2021 nebylo obsazeno 325 tisíc pracovních míst. Kdyby došlo ke zkrácení pracovní doby, poèet neobsazenıch pracovních míst by pravdìpodobnì narostl. V dùsledku toho by se sníil celkovı produkt, kterı by byla schopna vyprodukovat èeská ekonomika,“ vysvìtluje Køeèek.
Rovnì upozoròuje na studie spojené s mìøením produktivity zamìstnancù, které podle nìj nelze povaovat za relevantní. „Vìtšinou se jedná o krátkodobé pokusy, kdy lidé vìdí, e je jejich produktivita mìøena,“ øíká Køeèek a dodává, e prvotní fáze nadšení po delší dobì opadne a produktivita klesne.
Jsou i dùleitìjší vìci
Daniel Münich, øeditel CERGE-EI
Podle ekonoma Daniela Münicha Èesku rozhodnì nic neunikne, pokud si poèká, a ètyødenní pracovní tıden zavede vìtšina vyspìlejších zemí Evropy. „Na Èesko navíc èeká velmi dlouhı seznam mnohem dùleitìjších a dlouhodobì nedìlanıch „domácích úkolù“, kterımi by se mìlo zaèít,“ øíká Daniel Münich.
Zmiòuje napøíklad dùchodovou a daòovou reformu, vytvoøení systému finanèní podpory studia na vysokıch školách, obrovskou zátì spoleènosti exekucemi nebo slabé vısledky spoleèenskıch vìd. „Odvádìt pozornost od tìchto vìcí k zavedení ètyødenního pracovního dne mùe jen nìkdo, kdo je ideovì mimo realitu anebo nìkdo, kdo chce odvést pozornost od vládního selhání,“ doplòuje.
Zatím na to èeská ekonomika nemá
Ekonom Lukáš Kovanda
Ètyødennímu pracovnímu tıdnu není naklonìn ani Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a èlen Národní ekonomické rady vlády. Podle nìj na ètyødenní pracovní tıden v plošném provedení èeská ekonomika nemá. „A si jej firmy zavádìjí jednotlivì, uznají-li to za vhodné a ziskové. A si klidnì zavedou i tøídenní tıden. Ale nelze zavádìt takové opatøení plošnì a firmám jej dekretovat,“ øíká.
Jak doplòuje, Èesko je zemì skladníkù a pomocnıch dìlnic. „Prùmìrnı pracant u nás namaká roènì o ètyøi sta hodin víc ne jeho protìjšek v Nìmecku – s vyhlídkou, e ještì jeho vnuci budou za Nìmci mzdovì zaostávat. Máme sice v evidenci úøadù práce naší donedávna pøehøáté dílenské ekonomiky víc ne 325 tisíc volnıch pracovních míst, ale na skoro 90 procent z nich není tøeba ani maturity,“ dodává Kovanda.
