Czech Republic

Jan Campbell: OSN, covid-19 a včely

Osobní zkušenosti, funkci a chování státu ve stresové situaci odpovídá i zasedání OSN, založené před 75 roky. To potvrzuje, že boj v tradičním slova smyslu patří minulosti a my se musíme připravit na jiný boj.

Jan Campbell: OSN, covid-19 a včely
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Campbell
reklama

Proto se generální tajemník OSN António Manuel de Oliveira Guterres (1949) představil raději jako bezmocný diplomat, který varoval před studenou válkou mezi USA a ČLR, výzvami ve spojení s covid-19 a nutností mezinárodní spolupráce. Ta se jeví nutnou. Ke dni zasedání OSN (22.9) bylo registrováno více než 31 milionů nakažených a cca 966 tisíc mrtvých na, nebo v objetí covid-19. Nevěřím ale, že 193 zástupců členských států OSN, kteří promluví do konce zasedání příští úterý, najdou společnou řeč. Proč? Zapomněli fascinující zkratku: Veni, vidi, vici - Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.

Covid-19 ji zná: přišel, viděl a vítězí. Ví, že je mocný, ale ne všemocný. Na všech úrovních: individuální, státní, evropské a světové. Počet prokazatelně mrtvých na covid-19, ne v objetí covid-19, není statisticky relevantní. Na úrovni států doposud žádná vláda nevyhlásila řízený bankrot systému, nezačala budovat nový, ani po bolestivé nápovědi covid-19. Na evropské úrovni covid-19 nezpomalil běsení EK. Ta si na dnech vzala mj. za úkol zohlednit potřeby členských států EU při rozdělování žadatelů o azyl – tj. migrantů. Zdůraznila solidaritu formou pomoci při návratu odmítnutých, přestože ví ze statistiky, že solidarita neurychluje návrat migrantů, protože EU koná podle principu: Opakování chyby zakryje původní chybu. Na světové scéně v OSN jsme viděli a slyšeli z úst hlavního velitele vojsk USA, jak bojují s covid-19 po největší mobilizaci od konce druhé světové války, a proč jsou přesvědčeni o vítězství včas k volebnímu dni. ČLR ústy prezidenta Si Ťin-pching o boji s covid-19 nemluvila tak jasně, za to souhlasila s prezidentem USA, že boj s ním společně vyhrajeme. Ruská federace, jak se mi jeví, vyhrála s ním první bitvu. A hned nabídla OSN dárek: zadarmo proočkovat všechny zaměstnance. Obratem obdržela slova vděku za nabídku a příslib, že nabídka bude posouzena a zohledněna. Vše ostatní ze slavnostních poslání tří prezidentů lze shrnout do několika krátkých vět.

USA: Cca sedmiminutové představení projektu ješitného narcisty obsahovalo obvinění ČLR a SZO ze lži a pokus přejmenovat covid-19 na čínský virus. O Ruské federaci a hladu několika amerických společností založit společnou výrobu vakcíny Sputnik V, ani slovo. To indikuje, že si ještě prezident nepřečetl zprávu o vakcíně z Vektoru. Prezident Trump však ukázal světu, že čas jsou peníze, nevyužil protokolárních 15 minut k projevu, neopakoval 41minut z roku 2017. Snažil se nás přesvědčit, že mlátit prázdnou slámu dává smysl. Protože se jedná o čínský virus, vyzval hlasitě světovou veřejnost přinutit ČLR k odpovědnosti a potrestat ji.

Za necelých 20 minut po vyložení čínských karet prezidentem Trumpem se dostal ke slovu prezident ČLR Si Ťin-pching. Ten představil projekt rozumu a pragmatismu v boji o čas, nezájmu účastnit se studené, přání vyloučení účasti v bojích v jiné zničující válce a souhlasil s prezidentem Trumpem v jednom bodě: Covid-19 bude poražen. Ostatní se dalo očekávat: Nařčení USA a politizaci odmítl, a vyzval k mezinárodní spolupráci. Nejenom v boji proti covid-19, ale i pro udržení multilaterálního obchodního systému. Měli bychom se vyslovit proti unilateralismu a protekcionismu. Sdělil vše bez jakékoliv narážky či zmínky o USA.

Prezident RF Putin nemlátil prázdnou slámu, i když se to někomu může zdát. Apeloval na udržení ústavy OSN jako pramenu mezinárodního práva, vyzval k udržení práva veto jaderných mocností v Radě Bezpečnosti (RB), navrhl vytvořit zelené koridory ve spojení s pandemií a zřeknout se sankcí. Řekl také, že mír ve světě může být prodloužen s pomocí smlouvy mezi RF a USA o strategických útočných zbraních. Ta vyprší v únoru 2021. Putin vyzval k setkání velké pětky RB OSN, až to covid-19 dovolí. Cíl setkání: potvrzení klíčových principů chování států v mezinárodních vztazích a vypracovat cesty k řešení nejostřejších problémů současnosti. Již toto zkrácené srovnání obsahů poslání tří prezidentů dovoluje identifikovat rozdíl v prioritách a udělat si malou představu o směru, kterým se ubírá svět.

Anketa

Podporujete nový plán EU na povinnou relokaci migrantů?

hlasovalo: 5911 lidí

Než bude jasný směr cesty a covid-19 dovolí setkání velké pětky RB OSN, oddaní kapitalismu a liberalismu toužící po nacionalizaci ztrát se budou nadále poptávat u svých vlád, jaká a kdy přijde další finanční pomoc. Ostatní budou moci pozorovat neschopnost volajících o pomoc přinutit se sami a bez výstřelů ke změně chování, myšlení a vyjadřování. Strach o peníze bude nutit všechny potrefené husy, podnikatele a demokraticky zvolenou moc k většímu pokrytectví a výmyslům, než které bylo možné si ještě před měsícem připustit.

Připouštím celá tři desetiletí, že moc v české kotlině je vskutku unikátní. Že si ale může s pravděpodobností hraničící jistotou dovolit kategorizovat důchodce, jsem nevěděl. Patřím totiž k těm, kteří si mysleli, že životní a profesionální zkušenost bude možné zpeněžit i v důchodu, a že důchodci v ČR jsou si rovni. Dnes si to nemyslím, protože vím. Vím dokonce od jednoho něco vědoucího, že se v ČR platí za to, že mlčí. Mlčet v krizi je důležité a neškodí. Nikdo totiž neví, kdy, kde a komu prasknou nervy. Osobně se vylučuji ze skupiny, které by měly prasknout. I když ke dni příspěvku (22.9) jsem neobdržel ani zalepenou, ani otevřenou roušku na adrese známé úřadům přes deset let. Prostě nic. Ona by mne stejně nezachránila. Když spočítám náklady na energii nutnou pro doporučené (denní) sušení roušek s filtrem pět hodin v troubě na 70 stupňů ohřáté, cenu jednorázových a dezinfekce, a srovnám to s důchodem ve čtyřciferné výši v korunách českých, nikdo u moci nemusí mít obavy, že budu konkurovat v práci, při nákupu, rušit veřejný pořádek nebo bojovat na ulici nebo na podiu. Ve druhé části příspěvku si ale dovoluji vyzvat k boji. Souhlasu netřeba.

Boj za včely a proč?

Podle veřejně dostupných informací, Češi jsou národ včelařů. V ČR žije cca 700 tisíc včelstev, prý čtvrtý nejvyšší počet na světě. Podrobněji se lze o včelách dovědět v Rozhovoru s půdním biologem a včelařem Václavem Krištůfkem z 5. května 2020. Pracovník Biologického centra AV ČR, držitel čestné medaile Vojtěcha Náprstka pomáhal založit laboratoř a následně ústav půdní mikrobiologie. Často představuje výsledky své vědecké práce veřejnosti, spolupracuje se studenty. I proto založil experimentální a výukovou včelnici v areálu Biologického centra. V rozhovoru řekl: Je to činnost pestrá a je spojená s přírodou a s lidmi, to mě na tom baví. Já mám hrozně rád mluvené živé slovo a kontakt s posluchačem tváří v tvář. Vycházím ze zkušenosti, která mi napovídá, že o včelách a půdě víme málo. Představte si jenom to, že v jednom gramu půdy, tedy kávové lžičce, žije deset na jedenáctou bakterií a až čtyři tisíce druhů bakterií. To je neuvěřitelný svět, po kterém šlapeme, a víme toho o něm minimum, připomíná pan Krištůfek. Podobně je tomu s viry, včetně covid-19. Zmiňuji se nejenom o bakteriích a virech, ale i o včelách, protože se zkracuje jejich délka života. Kvůli stressovým podmínkám a proto, že je současná pastva pro cca 700 tisíc včelstev během roku velmi malá a roztříštěná, podobně jako potravinová soběstačnost ČR je mizerná. Přesto vyhynutí včel v ČR a hladomor v představitelné budoucnosti nehrozí. Proč?

Krátké intermezzo o včelách může čtenáři přiblížit nosnou myšlenku této části příspěvku. V běžných přirozených podmínkách přírody bývá jedno včelstvo na km čtvereční. ČR má rozlohu cca 78.865 km2. Není proto divu, že ČR je jednou z nejzavčelenějších zemí světa. Kvůli velkému množství včelstev mnohdy chybí potrava. Kvůli ní dochází k hladovění včel. Ty se následně vzájemně loupí, ale s tím přenáší i nemoci. To je problém současnosti se včelami. Analogicky tomu bude s covid-19, nebude-li zkrocen. Problém bude o to větší při nedostatku kvalitní vody, pěstování nižšího počtu druhů rostlin a používání pesticidů. Zmiňuji se o nich, protože při pěstování včel ve městě – což je mnohde trend k zamyšlení i v rámci zeleného údělu EU, se nepoužívají agrochemikálie. To dělá paradoxně městský med často kvalitnějším než je med z krajiny. Včelstva oproti ostatním opylovačům přečkávají zimu v počtu 10 000 až 15 000 jedinců. Brzy na jaře je tak k dispozici velké množství opylovačů, zatímco ostatní druhy opylovacího hmyzu teprve zakládají nové generace. Včely žijí na planetě déle než člověk. Mají nenahraditelný význam pro opylování, udržení stability ekosystémů a mohou nabídnout něco kvalitního k zamyšlení vystresovaným politikům, ekonomům – věštcům, lékařům, inovátorům a zastáncům zvýšené soběstačnosti státu.

Krátký pohled do historie potvrzuje, že již ve třetím století před naším letopočtem se Indové zabývali včelařením. Králové byli při svém nastolení pomazáváni rozředěným medem. Rovněž staří Egypťané, Féničané a Židé vybírali včelám med, a dokonce s ním i obchodovali. V židovském Talmudu jsou zmínky o medu. Byl nejen pokrmem, ale i sladidlem, a často i lékem. U Řeků a Římanů byly zvláštní třídy otroků, které se věnovaly včelaření. Na Středním východě se včely pravděpodobně bez zásahu člověka usazovaly v hliněných hrncích, pocházejících z doby daleko před Kristem. Používají se i dnes místo úlů v Izraeli a Libanonu.

Jeden z prvních, kdo se podrobně zabýval studiem včel, byl Šalomoun, král jednotného Izraelského království (vládl přibližně v letech 970–931 př. n. l), Aristoteles (384 - 322 př.n.l), anglický král Richard I. Lví srdce (1157 – 1199), Napoleon (1769 - 1821) a další. Zmínka o medu je i ve druhé knize Mojžíšově, verši 8., kapitole 3. Víno a med, čisté nebo smíchané, byly ve starém Řecku považovány za univerzální lék. Nejstarší doklady o odebírání medu včelám jsou známé ze skalních kreseb v Pavoučí jeskyni v Bicorp u Valencie. Jedná se pravděpodobně o 12. tisíciletí př.n.l. Ve středověku včelaři mohli nosit zbraň, měli zvláštní práva a vlastní, tzv. včelařský soud. Třicetiletá válka poznamenala i život včelařů a včely. Teprve koncem 17. století se včelařství začalo znovu rozvíjet. Bylo chráněno příkazy císařů Leopold I. a Karla IV. V 18. století vydala Marie Terezie patent, který podporuje chov včelstev a osvobodil včelaře od dávek a poplatků. V Belvederu zřídila včelařskou školu a podle ní se pak měla zřídit škola i v Čechách a na Moravě. Jaká byla situace jinde ve světě?

Švýcarský chovatel včel Francois Huber (1750 - 1832) vymyslel úl, do kterého bylo možno nahlédnout: Huberův rámkový úl. Průkopníkem racionálního včelařství na Moravě byl Dr. Jan Dzirzon, farář v Karlovicích v Pruském Slezsku (1811 - 1906). Přibližně ve stejné době, kdy v Německu stavěl Dzierzon svoje první úly s odnímatelnými rámky, zavedl něco podobného v Americe Lorenzo Langstroth (1810 -1895). Přitom objevil tzv. včelí mezeru. Jedná se o zásadní poznatek: je-li mezi stěnou úlu a rámkem na bocích nebo nahoře mezi rámky a víkem mezera větší než 6 až 10 mm, objevuje se v ní nejen tmelení, ale i stavba. Pokud je mezera menší, zůstanou rámky volné. Rok 1869 se stal mezníkem v chovu včel. Včelaři bojovali proti dováženým druhům včel a poukazovali na škodlivost tohoto počínání. Koncem 19. století poklesl počet včelstev. Tehdy vystoupili například Jakš a Hájek s požadavkem úplného zákazu dovážení včelstev z ciziny. Z naší domácí včely se stala včela rojivá s malým výnosem a značně bodavá. J. G. Mendel, jako prakticky včelař a vynálezce otevřel cestu nejenom k plánovitému a vědeckému řízení dědičnosti, ale významně zasáhl do jiných oborů lékařství, meteorologie a včelařství.

Včela má dvě složené a na vrcholu temena tři jednoduché oči. Velkou výhodou složených očí je schopnost lépe vnímat pohyb. Velký zorný úhel umožňuje včele vidět vše kolem ní i při mikroskopické velikosti. Včely létají rychlostí až 60 km/hod, kmitají křídly více než 400 x/sec a navigují lépe než GPS nebo komputer. Včela pozná, kdo ji má rád a kdo je čistý. Proto takové lidi nekouše a nevyhání. Vím to z ležení na včelách u přítele Františka Sentenského v Mariánské ([email protected]). Tam jsem si vzpomněl, že Lev Tolstoj (1828 – 1910) považoval úl za nejkrásnější místo na světě, a představil si, proč tomu tak může být.

Pro inspiraci hospodářským inovátorům uvádím, že jedna jediná včela má a obsluhuje šest výrobních linek: 1) med, 2) jed, 3) vosk, 4) mateří kašičku, jeden z nejlepších biostimulátorů na světě, 5) včelí pel, unikátní chléb a 6) propolis, silné antibiotikum. Manažerům doporučuji studium vnitřní organizace včelí rodiny. Někdo z nich se bude stydět, někdo si možná uvědomí, že včelí intelekt a organizační schopnosti jsou mnohem vyšší než jeho a všeobecně u člověka. Konstruktéři si mohou vzít příklad z konstrukce ruských torpéd. Ideální řešení našli konstruktéři až po přiznání svých chyb a geniálnosti řešení desky tvořené dvojitou vrstvou šestiúhelníkových voskových buněk. Ty si staví včely medonosné ve svých hnízdech. Pojišťovny by se mohly zamyslet nad úhradou apiterapie. Tu založil česko – německý lékař Philipp Terč (1844 – 1973). O něm a apiterapii jsem napsal několik příspěvků: Střípky paradoxů (10.3.2019), Maribor a včely (14.3.2019) a Po sympóziu v Mariboru (28.4.2019). Nebudu pokračovat. Vše, co potřebujeme k životu beze strachu z covid-19 a k životu s ním, máme. Přesto opakuji: stěžovat si, to nepomáhá. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Psali jsme:

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama autor: PV

Football news:

Marcus Rashford is the pride of all England, from the Queen to Jurgen Klopp. He again fed children across the country - and received the Order
Pjanic-Habibu: Good luck, brother. Inshallah, we will win
Klopp on Rashford's charity: I hope mom is proud of him. I'm proud
Troy deeney: I was called a black asshole, and social media said it wasn't racist. Do companies even want to change this?
Miralem Pjanic: Sorry didn't trust the players at Juventus. It's a shame when people are judged incorrectly
Wenger on why he didn't mention Mourinho in the book: he Didn't want to talk about Jose, Klopp or Pepe because they are still working
The perfect project to lose money. An idea for dreamers. Tebas on the European Premier League