Czech Republic

Jak si gayové a lesby pořizují děti? Je to běžné, funguje to, říká advokát

Podle lednového verdiktu Ústavního soudu nemùže èeská justice nadále uznat zahranièní rozhodnutí o osvojení dítìte stejnopohlavním registrovanım párem. Rozhodnutí se tıkalo dvou partnerù, jednoho Èecha a jednoho cizince, kteøí si v USA osvojili dìti s americkım obèanstvím. Partneøi pak požádali v ÈR o uznání rodièovství, ale èeské soudy, vèetnì Ústavního, to zamítly.

„Ústavní soud alibisticky øíká, že se tato rodina dosud s žádnımi problémy nesetkala. Ale ta rodina žije v právním vakuu, nejistotì. Ani jeden z nich není uznáván jako rodiè. Teoreticky když vstupují na území ÈR, pøijíždí dítì bez souhlasu svého právního zástupce. Ptám se, jestli by to èeské úøady nevyhodnotily jako mezinárodní únos dítìte?” ptá se Kalla.

„Kdyby se dítìti na našem území cokoliv stalo, bylo by potøeba vyhledat lékaøskou pomoc, bude záležet èistì na dobré vùli lékaøù, zda jim budou poskytovat informace. Podle našich zákonù na nì nemají právo,” což je podle advokáta absurdní. Proto se pár s pøípadem obrátí na Evropskı soud pro lidská práva. 

„Nebyla zohlednìná ani práva dítìte, ani práva rodièù,” a to považuje Kalla ze strany Ústavního soudu za alibistické.

Jak si gayové a lesby poøizují rodinu?

V další èásti Rozstøelu mluvil Petr Kalla o tom, jak si v ÈR gayové a lesby poøizují dìti. Podle nìj je to dnes zcela bìžné a politici pøed tím pouze zavírají oèi. V Èesku takto podle dostupnıch informací existují tisíce dìtí, které vychovávají stejnopohlavní páry.

„Nejjednodušší je to u lesbickıch párù. Tam jde o to sehnat dárce nebo otce, pokud chtìjí, aby se tento muž podílel na vıchovì. Vìtšinou se tak dìje prostøednictvím umìlého oplodnìní na klinikách. Nìkteré páry provádìjí umìlé oplodnìní doma,” øíká Kalla.

Podle nìj tak èasto vznikají pomìrnì poèetné duhové rodiny. „Já se svım partnerem jsme šli cestou sdíleného rodièovství. Dva páry jsme se dohodly a pøes umìlé oplodnìní jsme s partnerem a dvìma lesbickımi ženami poèali dìti. Už máme druhé dítì a vychováváme je spolu,” øíká jeden z rodièù.

Jiné páry odcházejí podle Kally kvùli poèetí do zahranièí, další se pokusí o osvojení v zemi, kde je to možné. Gay páry využívají napøíklad v USA institut náhradního mateøství a následnì se vracejí do ÈR, kde jim náš právní øád, i když s celou øadou komplikací, umožòuje pøiznat rodièovství obou partnerù. 

Podle nìj všechny prùzkumy v zahranièí potvrzují, že dìti z duhovıch rodin mají plnohodnotnı život. Jsou prı navíc mnohem tolerantnìjší a rozhodnì nemají problémy se svou sexuální identitou.

Od roku 2016 je adopce v ÈR možná

V Rozstøelu Kalla také zmínil historii osvojení stejnopohlavních párù ze strany státu. Pøelomovım verdiktem podle nìj bylo rozhodnutí z èervence roku 2016, kdy ústavní soud povolil lidem žijícím v registrovaném partnerství žádat o adopci. Osvojit si dítì od té doby homosexuálové sice mohou, ale pouze v pøípadì jednoho partnera z páru. Od té doby podle advokáta došlo v ÈR k dalšímu vıvoji.

„Posun vnímám, rozhodnutí Ústavního soudu se podaøilo prosadit do praxe. Skuteènì už došlo k osvojení dìtí nìkolika homosexuálními páry. A došlo i k drobného posunu v uznávání zahranièního rodièovství gayù a leseb v nìkterıch specifickıch pøípadech,“ øíká Kalla.

Ústavní soud už podle advokáta uznal napøíklad rodièovství založené na náhradním mateøství v zahranièí. Rodièovská role dvou osob stejného pohlaví tak byla už nìkolikrát uznána dvìma mužùm. „V prvním pøípadì šlo o jednoho cizince a jednoho Èecha, ale další pøípady už se tıkaly partnerù, kteøí byli oba Èeši.”

Podle advokáta mají už všechny tyto dìti øádné èeské obèanství a èeskı rodnı list. „Vadou na kráse je, jak ten rodnı list vypadá. Dítì má nìkdy v rodném listì zapsaného jako otce jen jednoho z páru. Druhı z nich je uveden v poznámce pod èarou jako druhı rodiè. Jindy jsou kolonky „otec” a „matka” proškrtány úplnì a rodièe jsou uvedeni v poznámce pod èarou.“

Sjednocení postupu se podle Kally zatím nepodaøilo prosadit, ale údajnì se na tom pracuje. Klíèovou roli prı mají matriky. Ministerstvo vnitra sice ve své metodice doporuèuje, jak mají postupovat, ale matriky v této záležitosti mají pomìrnì rozsáhlou autonomii.

„Náš zákon o mezinárodním právu soukromém, podle nìhož se v tomto pøípadì postupuje, by je novı, z roku 2012, na gay a lesbické rodièovství nepamatoval. Jsou tam tak velké nedostatky, že není úplnì jasné, kdo by o tom všem mìl rozhodovat,” míní Kalla.

Dvì matky?

Petr Kalla uvedl i další pøíklad, kdy dochází k nerovnému pøístupu v uznání rodièovství. Napøíklad v Británii totiž mohou dvì lesbické ženy žijící v partnerství požádat o umìlé oplodnìní. Podle britskıch zákonù se partnerka ženy, která dá souhlas k umìlému oplodnìní, stává automaticky rodièem.

V konkrétním pøípadì, kterı Kalla zastupoval, byla jednou z žen Britka a druhou èeská obèanka. Ve chvíli, kdy je ženou, která dítì porodila, èeská obèanka, je v ÈR rodièovství i ze strany Britky uznáváno. „Pokud by ale dítì porodila Britka, její èeská partnerka se rodièem nestane,” øíká Kalla.

„V tomto pøípadì pøipravujeme další kroky k tomu, abychom se to pokusili zmìnit,” øíká Kalla, podle nìhož by se vztahy v tomto pøípadì mìly zrovnoprávnit.

Manželství pro všechny by vše vyøešilo

Petr Kalla hovoøil v Rozstøelu i o tom, v èem by duhovım rodinám pomohlo pøijetí zákona o stejnopohlavních sòatcích. „Manželství pro všechny by to všechno vyøešilo. Bylo by to jedno rozhodnutí zákonodárného sboru. To, že pøíslušnı zákon leží ve Snìmovnì už tak dlouho, aniž by se projednal, je ostudou èeského zákonodárného sboru,” dodává advokát.

To, že nejsou v Èesku zrovnoprávnìny homosexuální vztahy s tìmi heterosexuálními, vnímá advokát jako urážku celé komunity. „Po staletích, kdy gayové a lesby stály mimo zákon, se domnívám, že není jiné cesty než zrovnoprávnìní institutu manželství. Vzpomeòme si, jak brutálnì bylo nastavené právo vùèi homosexuálnì orientovanım osobám,“ øíká Kalla.

Také se domnívá, že si to zaslouží pøíslušné páry i jejich dìti, jichž je stále více, a zavírat pøed realitou oèi je více než zbabìlé. „Na západ od nás už manželství pro všechny existuje témìø všude. Švıcarsko jej zavede velmi brzy. A je jedno, zda je to protestantskı sever nebo katolické Španìlsko. Ze zemí EU tak zbıvají už jen na jihu Itálie a Øecko, které stejnopohlavní manželství nemají.”

V Rozstøelu hovoøil Petr Kalla i o názorech oponentù, kteøí tvrdí, že dìti mají mít otce a matku. Mluvil i o tom, které politické strany v ÈR stejnopohlavní manželství podporují a které jsou proti, a zmínil se i o tom, jak mezi èeskımi lidmi roste tolerance vùèi homosexuálním sòatkùm.

„Argumentuje se tøeba tím, že v lesbickıch rodinách nemají dìti mužské vzory. Ale s tím nesouhlasím. Tyto rodiny nežijí pøece ve vzduchoprázdnu. Mají dìdeèky, strıèky, mají i mnoho dalších mužskıch vzorù. 

Navíc to nejdùležitìjší je skuteènost, že tyto dìti jsou chtìné, takže se stejnopohlavní rodièe se dùkladnì na rodièovství pøipravují a pøemıšlejí o tom, aby zajistili pro dìti to nejlepší podmínky pro vıvoj,“ uzavírá Petr Kalla.

Football news:

Zlatan Ibrahimovic: Failure is part of success. If Zlatan can make a mistake, so can you
Goretzka pro 4:2 vs Borussia: Bayern deserved to win, although they did not enter the game well
Gundogan is the new Lampard. Pep's system made him the most productive midfielder in Europe
Barca midfielder Moriba: We never thought that the title race in La Liga was lost
Ignashevich about 1:2 with Chaika: Torpedo had enough chances for a confident victory
Holand escaped serious injury and will play against Sevilla
Inzaghi on 1:3 with Juventus: Lazio deserved much more