Breitenbachová chce, aby podíl lidí cizího pùvodu ve veøejné správì více reflektoval jejich rozprostøení v berlínské obecné populaci. Podíl jedincù s migraèními koøeny se odhaduje na 35 procent, ve veøejné správì je to 12 procent, píše nìmeckı deník Die Welt.
„Chceme, aby zde kadı mìl rovné pøíleitosti. Neakceptujeme strukturální diskriminaci,“ uvedla senátorka za stranu Levice. „Pevná pravidla a jasné financování ve formì kvót jsou k tomu, aby ve veøejné správì bylo zamìstnáno více lidí s migraèní historií, nezbytná,“ tvrdí.
Pokud by její návrh schválil berlínskı parlament, pøi stejné klasifikaci by místo ve veøejné správì získal ten uchazeè, kterı má cizí pùvod.
Obhajoba kvót vzbudila v berlínské levicovì orientované vládní koalici tøenice. „Oznámení Elke Breitenbachové a (senátní) integraèní komise v listu Tagesspiegel, e R2G (oznaèení pro berlínskou koalici tøí stran, která se skládá z SPD, Levice a Zelenıch, pozn. red.) plánuje 35% kvótu pro migranty ve veøejnıch slubách a preferenèní zacházení pøi jejich najímání, je docela opoválivé. Kadopádnì, parlamentní skupina SPD se na tom ještì neusnesla,“ napsal na Twitteru mluvèí SPD frakce Frank Zimmermann.
SPD vyèítá senátorce, e si na celé záleitosti pokouší nahnat politické body. Podle zástupcù strany Breitenbachová ví, e Senát se v interní diskuzi o aktualizaci zákona o participaci a integraci dohodl, e nebude obsahovat ádné kvóty, ale pouze „cíle“, kterıch má daná úprava dosáhnout, píše list Tagesspiegel.
Senátorka odmítá námitky SPD s odkazem na koalièní smlouvu, která si stanovila „reformu (integraèního) zákona za jasnı úkol“. „Jako odpovìdná senátorka jsem udìlala návrh, o kterém jsme na technické úrovni diskutovali s koalièními frakcemi,“ hájí se Breitenbachová.
Zastání našla u Zelenıch. Mluvèí strany pro integraci a uprchlíky Bettina Jaraschová povauje návrh za správnı. „Pøedstavy o spoleèenském uspoøádání tìch, kteøí odmítají mìkké cíle uvedené v návrhu, jsou zastaralé a nutnì potøebují modernizaci,“ øekla Jaraschová na adresu SPD.
Diskriminaèní návrh, kritizuje opozice
Opozice se kloní na stranu SPD. Podle pravicovì orientované Svobodné demokratické strany (FDP) návrh jakékoliv preferenèního zacházení bojuje se „symptomy, nikoliv pøíèinami“. Køesanskodemokratická unie (CDU) a Alternativa pro Nìmecko (AfD) vnímají návrh jako „neústavní“ a diskriminaèní. „Zde, pod rouškou antidiskriminace, je ve skuteènosti diskriminován kadı, jeho pøedci zde ili déle,“ prohlásil specialista CDU na právní politiku Sven Rissmann.
Podle listu Taggespiegel se SPD bojí, e návrh zákona neobstojí pøed státním ústavním soudem. Právník Arnd Diringer je pøesvìdèen, e se jedná o oprávnìné obavy. Èlánek 33, odstavec 2 nìmeckého základního zákona toti stanovuje, e: „kadı Nìmec má stejnı pøístup ke veøejné funkci podle své zpùsobilosti kvalifikace a profesionálního vıkonu.“
Podle Diringera jsou moné odchylky od tohoto základního principu ve vıjimeènıch pøípadech, napøíklad pro zdravotnì postiené jedince. Avšak preference zaloená na etnickém pùvodu je vıslovnì zakázána. „To je tak hrubì protiústavní,“ øíká o návrhu právník, e se kritici ani „nemusí snait“ o jeho stáhnutí.
Za zbyteènı povaují návrh i zástupci policie. Podle mluvèího profesní policejní asociace „Nezávislí“ Jörna Badendicka je proti principu „vıbìru nejlepších“. Podotıká, e lidé s migraèním pùvodem jsou v berlínské policii pomìrnì zastoupeni. Jejich podíl podle údajù tvoøí 38 procent.
