Pokud Beneš dokonèí ve ètvrtek schválenı mandát, firmu povede minimálnì do konce roku 2025. ÈEZ nyní pøipravuje tendr na stavbu nového jaderného bloku v dukovanské elektrárnì.
„K praxi nadnárodních spoleèností patøí, e se personální otázky nejvyššího vedení øeší v dostateèném pøedstihu, pøedevším v zájmu zachování kontinuity smìøování spoleènosti. V pøípadì pøedsedy pøedstavenstva je standardní, kdy k eventuální volbì dochází zhruba rok pøed koncem funkèního období,“ uvedl Køí.
Majoritním akcionáøem ÈEZ je stát, kterı drí pøes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií firmy. „V loòském roce došlo k aktualizaci strategie spoleènosti, která se orientuje na pøechod k bezemisním zdrojùm, nové energetické smìry a stìejnì na Èeskou republiku a blízkı region a naplòování této akcionáøi pøijaté strategie se postupnì uskuteèòuje,“ dodal Køí.
Padesátiletı Beneš vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báòské v Ostravì a Brno Business School Nottingham Trent University. V letech 1993 a 1997 pracoval jako vedoucí odbytu ve spoleènosti Bohemiacoal a poté øídil firmu Hedviga Group. Mezi roky 2000 a 2004 byl šéfem závodu ostravské spoleènosti Tchas. Do ÈEZ pøišel v roce 2004 na místo øeditele úseku nákupu. Èlenem pøedstavenstva firmy je od konce roku 2005.
Je také èlenem takzvané uhelné komise, která øeší útlum tìby uhlí v ÈR a Národní ekonomické rady vlády (NERV), kde se podílí na pøípravì Hospodáøské strategie a Národního plánu obnovy ÈR. Pùsobí i v pøedstavenstvu Svazu prùmyslu a dopravy ÈR - od roku 2019 jeho prvním viceprezidentem.
ÈEZ je nejvìtší èeská energetická firma. Èistı zisk skupiny za tøi ètvrtletí letošního roku dosáhl stejnì jako loni za stejné období 13,6 miliardy korun. Trby firmì meziroènì stouply zhruba o pìt procent na 155,5 miliardy korun.
