Mnohdy se dìti s úvahami o architektuøe poprvé setkávají a ve vyšších roènících základní školy. Schopnost rozeznat korintskı, ionskı a dórskı sloup však v tomto pøípadì není to stìejní.
A tak není divu, e se Magdalena Jelenska, teoretièka architektury a matka ètyø dìtí, rozhodla sepsat knihu, která jim základy architektury i její historie zábavnì pøiblíí. Pestøe, srozumitelnì a hlavnì hravì, co ilustrátorky z Acapulco Studia zvládly na vıbornou. V èeštinì knihu polskıch autorek vydalo nakladatelství Labyrint. Pøeloil ji Martin Veselka.
Jelenska rozdìlila knihu do dvanácti kapitol vìnovanıch základním stavebním materiálùm, typùm staveb i jejich jednotlivım souèástem. Dìtskı ètenáø se tak dozví, proè u architekti v souèasnosti nepracují tak èasto s kamenem jako jejich starovìcí pøedchùdci, kdy se zaèalo ve stavitelství vyuívat sklo nebo jaké má rozmìry cihla bìného velkého formátu. Nechybí ani vysvìtlení toho, èím byl pro stavitele mostù pøelomovı rok 1779 a jakou funkci má na budovì kopule.
Vıklad ke všem základním stavitelskım slokám Magdalena Jelenska dokládá rùznımi pøíklady nejvıraznìjších architektonickıch dìl vùbec. Od pyramid pøes Tád Mahal a po Guggenheimovo muzeum v New Yorku.
Hradecká katedrála
Nejpùvabnìjších ilustrací se dostalo v knize napøíklad ne zcela známému Salkovu institutu, minaretu al-Malavíja v Iráku nebo berlínské Braniborské bránì.
Z èeskıch staveb kniha zmiòuje pøed deseti lety dostavìnou modlitebnu Církve bratrské v Èernošicích, praskı Dùm U Kamenného zvonu, vilu Tugendhat nebo katedrálu svatého Ducha v Hradci Králové, o její stavbu se s nejvìtší pravdìpodobností zaslouila èeská a polská královna Eliška Rejèka. Je to jedinı dochovanı cihlovı kostel v celém mìstì a v roce 1424 v nìm byly údajnì uloeny ostatky Jana iky.
V závìru Jelenska zmiòuje ještì prestiní Pritzkerovu cenu a její vıznam ve svìtì architektury. Doposud ji nezískal ádnı z èeskıch architektù, mezi známé laureáty patøí Zaha Hadid nebo Richard Rogers.
