Stane se tak poté, co s tím èlenská základna Pirátù vyslovila v online referendu souhlas, pro bylo 695 ze zhruba tisícovky tìch, kteøí o tom u Pirátù mohou hlasovat. Pokud se projekt spolupráce opravdu „upeèe“, pùjde ji o druhou pøedbìnì narısovanou koalici v opozièních lavicích souèasné snìmovny – tu první u formou memoranda deklarovaly ODS, TOP09 a lidovci.
„Zásadní tøecí plochy mezi Piráty a Starosty nevidím. Piráti by se v evropském kontextu øadili nìkam do levého støedu, zatímco hnutí STAN je ideologicky zcela neukotvené,“ popsal pro Lidovky.cz kombinaci „Piráta a Starosty“ sociolog Jan Herzmann.
Dle nìj by se rodící se spojenectví mohlo svézt na vlnì „touhy po novém“, které se v tuzemské politice projevuje pøinejmenším od roku 2010, a svezly se na ní u Vìci veøejné, nyní vládnoucí hnutí ANO a k tému se schyluje i v pøípadì moné koalice Pirátù a STAN. „Jejich nespornou vıhodou je, e dosud ádnı z nich nevládl,“ uvedl sociolog.
Vıraznìjší spory pøi vyjednávání o programu, kterı pøípadná koalice pøedloí, Herzmann neoèekává. Piráti se dle nìj vìnují spíše liberálnìjším, modernìjším levicovım tématùm, zatímco Starostové akcentují spíše regionální problémy. Obì partaje se tak ve svém zamìøení dle nìj „míjejí“ dostateènì na to, aby se dokázaly doplòovat.
Prùzkumy umí bıt zrádné
S blíícím se termínem voleb jsou èím dál ostøeji sledované volební prùzkumy. Ohlas sklidil zejména nedávnı volební model agentury Kantar, jen Pirátùm vedenım Ivanem Bartošem pøisoudil monı zisk 21 procent hlasù, pøièem jejich „nevìsta“, hnutí STAN pøedsedy Víta Rakušana, zaznamenala jedenáctiprocentní podporu. Prostım souètem obou vısledkù zmínìné subjekty pøekonaly i lídra prùzkumu ANO s 27,5 procenta.
Avšak vloit mezi obì èísla jednoduše znaménko plus a pracovat s dosaenou cifrou není podle odborníkù zcela vypovídající. U tøeba proto, e pøípadné nalezení dohody o spolupráci mùe nìkteré volièe kadé jedné strany odradit. Dluno ale podotknout, e dvoukoalice mùe naopak i pøilákat nové pøíznivce, jeliko z prùzkumù vyplıvá, e øada volièù si obecnou spolupráci obou stran pøeje.
Navíc se ve vızkumech odráejí i odlišné pøístupy agentur. Dobøe je to patrné právì v pøípadì Pirátù a zmínìného Kantaru. „Piráty má Kantar oproti ostatním agenturám delší dobu daleko nejvıš,“ øekl Herzmann s tím, e tøeba v øíjnu a v listopadu vyšla Bartošova strana u Kantaru o zhruba 4,5 procenta lépe ne u jinıch agentur.
Hledání kompromisu
Jak ale tvrdí šéf agentury STEM Martin Buchtík, momentálnì není lepší cesta ne èísla vzešlá z prùzkumù u Pirátù a STAN prostì seèíst. Reálnı dopad tvorby koalic se dle nìj dozvíme a èasem. „V našem testování, kdy nám lidé odpovídají spontánnì a nevybírají z odpovìdí, hodláme sledovat, zda se u v odpovìdích respondentù objeví i narısované koalice. To nám dá indikaci, jak moc tyto nové formace mezi volièi zakoøenily,“ vysvìtlil sociolog.
Zatímco Piráti a Starostové mají dle Herzmanna potenciál se spíše vzájemnì doplnit, u druhé opozièní koalice je prı u nyní jasné, e musí ubrat na ideologické dùraznosti. „Koalice ODS, KDU-ÈSL a TOP 09 má tu nevıhodu, e zúèastnìné strany mají ji vyprofilované své svìtonázory, a lze tak dopøedu odhadnout, u èeho musejí pøi podpisu koalièní smlouvy dìlat kompromisy,“ øekl Herzmann. U kombinace Pirátù a Starostù vidí vıhodu prı v tom, e hnutí STAN si je vìdomé své pozice menšího partnera, a pøi vyjednávání tak bude tíhnout spíše k pragmatismu.
Zatímco „Topka“ se profiluje jako strana vıraznì naklonìná Evropské unii a další integraci v rámci starého kontinentu, oproti tomu obèanští demokraté kultivují uvnitø strany silné euroskeptické postoje. V „opozici“ vùèi liberální TOP 09 pak mùe coby protistrana stát KDU-ÈSL v otázce podpory komunity LGBT, nebo lidovci tíhnou spíše ke konzervativním spoleèenskım hodnotám.